Zlatá medaile ČAZV (2017) - za mimořádný přínos k rozvoji vědy a výzkumu v agrárním sektoru,
Zlatá pamětní medaile Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (2017) - za dlouholetou výzkumnou činnost a výrazný přínos pro tuto univerzitu

čestný člen ČAZV a řada dalších ocenění

VŠZ v Brně, Veterinární fakulta, Katedra fyziologie (1950), vedoucí Katedry fyziologie hospodářských zvířat VF (1960–1982),
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně-Medlánkách (ředitelem v letech 1967–1982), vedl zde spolupracující centrum VHO (1974–1982), pod jeho vedením získal ústav mezinárodní uznání,
Ústav fyziológie hospodárskych zvierat v Košiciach (1989–1990),
Purdue University ve West Laffayette, stát Indiana, USA (profesor veterinární fakulty, 1995)

Ústředí zemědělského a potravinářského výzkumu (1967, pověřen funkcí předsedy veterinárního odboru),
Česká akademie zemědělská (funkce předsedy veterinárního odboru, v letech 1970–1974 předseda),
člen korespondent ČSAV (od roku 1973, tehdy jako jediný veterinární lékař),
člen mnoha dalších odborných společností, vědeckých komisí a redakčních rad časopisů

Za druhé světové války byl totálně nasazený, pracoval na výrobě ponorek, leteckých motorů a raket V2 v Hamburku, Kuřimi a Prostějově.
Ve své odborné práci se zabýval především fyziologií individuálního vývoje hospodářských zvířat, ale také globální strategií či koncepcemi péče o zdraví zvířat. Moderně rozvíjel výuku fyziologie na své Alma mater (tehdy Vysoké škole veterinární v Brně) a výzkum fyziologie mláďat od padesátých let minulého století. Podílel se na programech WHO (Světová zdravotnická organizace), FAO (Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů), IAAE (Mezinárodní asociace zemědělských ekonomů), které takto oceňovaly jeho odborné znalosti a schopnosti.
Po procesu připraveném StB byl nezákonně vězněn v letech 1983–1984, rozsudek zrušen Nejvyšším soudem v roce 1992.
V posledních letech se profesor Holub s plným nasazením věnoval historickým studiím, pro něž shromáždil s obdivuhodnou vytrvalostí unikátní materiály. Jeho práce o Babákovi, Vackovi, Vlčkovi, Kašpárkovi a dalších nejen prezentovaly dílo těchto osobností, ale zasadily je do souvislostí s dobou, v níž působili. V několika publikacích zevrubně popsal a zhodnotil vývoj veterinární medicíny v našich zemích. Aktivně se účastnil akcí pořádaných např. Biologickou společností nebo Kabinetem dějin veterinární medicíny a farmacie na VFU v Brně.
(Podklady pro medailonek připravila pro naši encyklopedii paní MVDr. Jarmila Urbanová, děkujeme.)

Edward Babák
A. Holub zpracoval historickou studii o E. Babákovi Tomáš Vacek
A. Holub publikoval studii o T. Vackovi

Menš