Miroslav Tyrš

Prof. PhDr. Miroslav Tyrš

• * 17.9.1832 Děčín – † 8.8.1884 Oetz (Tyrolsko)

• ---

• kritik, historik umění, podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola

• ---

• zajímavé okolnosti

  Miroslav Tyrš byl v dětství slabý - byl mu doporučen tělocvik a právě v tělesném cvičení a v péči o tělesné a duševní zdraví našel smysl života

• příčina úmrtí

  tragické úmrtí v Alpách

• ---

• vzdělání

  gymnázium v Praze,
  filozofická fakulta – přírodní vědy, filozofie a estetika (v roce 1860 promován na doktora filozofie)

• ---

• dílo

  zobrazit V roce 1862 založil v Praze tělocvičný spolek Tělocvičná jednota Pražská (u jejího zrodu stáli J. Mánes, J. Neruda, J. E. Purkyně, K. Světlá i jiné významné osobnosti). Tyrš zde byl domovním správcem a později náčelníkem. Později dostal spolek název Sokol na návrh pedagoga Emanuela Tonnera.
  Tyrš je autorem české tělocvičné soustavy a metody (zde využil své velké znalosti fyziologie, filozofie i estetiky). Vytvořil a propagoval v jednotách nejvyšší morální zásady – vytrvalost, kázeň, kolektivismus, lásku k vlasti, k práci. Hlavní důraz kladl na výchovu mládeže.
  Publikoval v časopisech Osvěta, Světozor a Národní listy.
  V roce 1871 začal vydávat časopis Sokol, pořádal veřejná vystoupení a výlety za účelem podpory národního vědomí. V roce 1882 se v Praze na Střeleckém ostrově konal první všesokolský slet, který Tyrš řídil.

• ---

• zaměstnání

  cvičitel v soukromém tělocvičném ústavu v Praze,
  1881–1883 docent dějin výtvarných umění na české technice v Praze,
  1882–1883 FF UK Praha (přednášel dějiny umění, 1883–1884 mimořádný profesor),
  v letech 1868 a 1873 zvolen poslancem do českého sněmu,
  v roce 1873 se stal členem říšské rady (obou funkcí se pak z časových důvodů vzdal),
  v roce 1881 jmenován docentem na české technice,
  v roce 1882 jmenován mimořádným profesorem na české univerzitě

• odborné a zájmové organizace

  člen Umělecké besedy a předseda jejího výtvarného odboru,
  Sokol

• ---

• hrob

  Olšanské hřbitovy

• pojmenováno

  Brno: Tyršův sad

• ---

• poznámky

  Pocházel z poněmčené rodiny, původně se psal Tiersch.
  V tyrolském Oetzalu na břehu říčky Ache, kde bylo nalezeno i jeho tělo, mu zbudovali zahraniční sokolové pomníček se třemi pamětními deskami. Ústřední desku, na které je nápis "V blízkosti tohoto místa bylo nalezeno tělo dr. Miroslava Tyrše", daroval v roce 1989 Vladimír F. Svoboda, starosta Sokola v Curychu.

• ---

• obrazy

  

• ---

• pojmenované ulice

  - Tyršgasse - Tyršova (Černá Pole)
  - Tyršgasse - Tyršova (Řečkovice)
  - Tyršgasse - Tyršova (Zábrdovice)
  - Tyršgasse -Tyršova (Líšeň)
  Tyršova (Královo Pole)
  
  další pojmenované ulice (2)... - Tyršova + Komenského (Soběšice), jen část ulice
  Tyršovo návrší (Jundrov)
  

• ---

• prameny, literatura

  zobrazit "Z bronzu a kamene"
  "Slovník českých sociologů"
  "Nešťastný Tyrš"
  

• ---

• partneři

  Renata Tyršová (Fügnerová)
  sňatek: 28. 8. 1872

• ---

• osoba na objektech

  M. Tyrš
  pamětní deska: Francouzská 87/01 M. Tyrš
  pomník: Gajdošova 45/01 M. Tyrš
  pomník: Jana Nečase 1a/01 M. Tyrš
  pomník: Kuldova 38/1 M. Tyrš
  pomník: Palackého třída 1-3/05
  další osoba na objektech (4)... M. Tyrš
  pomník: Slovanské náměstí 0/02 M. Tyrš
  pomník: Srbská 4/02 M. Tyrš
  pomník: Valchařská 0/01 Tyršův sad v Husovicích
  památný strom: Valchařská 0/02

• ---

• stavby

  park Tyršův sad
  Kounicova
  po něm je park pojmenován

• ---

• události

  15. 9. 1945
  Znovuodhalení pomníku M. Tyrše 18. 9. 1932
  Odhalení pomníku dr. Miroslava Tyrše v Králově Poli 17. 9. 1932
  Oslavy výročí M. Tyrše v Králově Poli - předání obrazu M. Fridricha 12. 6. 1932
  Slet brněnských sokolských žup
  ke 100. výročí jeho narození byl slet uspořádán

• ---

• autor

  Jis