Prof. PhDr. Miroslav Tyrš

* 17.9.1832 Děčín – † 8.8.1884 Oetz (Tyrolsko)


kritik, historik umění, podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola


zajímavé okolnosti

Miroslav Tyrš byl v dětství slabý - byl mu doporučen tělocvik a právě v tělesném cvičení a v péči o tělesné a duševní zdraví našel smysl života


příčina úmrtí

tragické úmrtí v Alpách


vzdělání

gymnázium v Praze,
filozofická fakulta – přírodní vědy, filozofie a estetika (v roce 1860 promován na doktora filozofie)


dílo

V roce 1862 založil v Praze tělocvičný spolek Tělocvičná jednota Pražská (u jejího zrodu stáli J. Mánes, J. Neruda, J. E. Purkyně, K. Světlá i jiné významné osobnosti). Tyrš zde byl domovním správcem a později náčelníkem. Později dostal spolek název Sokol na návrh pedagoga Emanuela Tonnera.
Tyrš je autorem české tělocvičné soustavy a metody (zde využil své velké znalosti fyziologie, filozofie i estetiky). Vytvořil a propagoval v jednotách nejvyšší morální zásady – vytrvalost, kázeň, kolektivismus, lásku k vlasti, k práci. Hlavní důraz kladl na výchovu mládeže.
Publikoval v časopisech Osvěta, Světozor a Národní listy.
V roce 1871 začal vydávat časopis Sokol, pořádal veřejná vystoupení a výlety za účelem podpory národního vědomí. V roce 1882 se v Praze na Střeleckém ostrově konal první všesokolský slet, který Tyrš řídil.


zaměstnání

cvičitel v soukromém tělocvičném ústavu v Praze,
1881–1883 docent dějin výtvarných umění na české technice v Praze,
1882–1883 FF UK Praha (přednášel dějiny umění, 1883–1884 mimořádný profesor),
v letech 1868 a 1873 zvolen poslancem do českého sněmu,
v roce 1873 se stal členem říšské rady (obou funkcí se pak z časových důvodů vzdal),
v roce 1881 jmenován docentem na české technice,
v roce 1882 jmenován mimořádným profesorem na české univerzitě


odborné a zájmové organizace

člen Umělecké besedy a předseda jejího výtvarného odboru,
Sokol


hrob

Olšanské hřbitovy


pojmenováno

Brno: Tyršův sad


poznámky

Pocházel z poněmčené rodiny, původně se psal Tiersch.
V tyrolském Oetzalu na břehu říčky Ache, kde bylo nalezeno i jeho tělo, mu zbudovali zahraniční sokolové pomníček se třemi pamětními deskami. Ústřední desku, na které je nápis "V blízkosti tohoto místa bylo nalezeno tělo dr. Miroslava Tyrše", daroval v roce 1989 Vladimír F. Svoboda, starosta Sokola v Curychu.



pojmenované ulice

- Tyršgasse - Tyršova (Černá Pole)
- Tyršgasse - Tyršova (Řečkovice)
- Tyršgasse - Tyršova (Zábrdovice)
- Tyršgasse -Tyršova (Líšeň)
Tyršova (Královo Pole)

další pojmenované ulice (2)...


prameny, literatura

partneři

Renata Tyršová (Fügnerová)
sňatek: 28. 8. 1872


osoba na objektech

M. Tyrš
pamětní deska: Francouzská 87/01 Miroslav Tyrš
pomník: Gajdošova 45/01 M. Tyrš
pomník: Jana Nečase 1a/01 M. Tyrš
pomník: Kuldova 38/1 M. Tyrš
pomník: Palackého třída 1-3/05
další osoba na objektech (4)...


stavby

park Tyršův sad
Kounicova
po něm je park pojmenován


události

15. 9. 1945
Znovuodhalení pomníku M. Tyrše 18. 9. 1932
Odhalení pomníku dr. Miroslava Tyrše v Králově Poli 17. 9. 1932
Oslavy výročí M. Tyrše v Králově Poli - předání obrazu M. Fridricha 12. 6. 1932
Slet brněnských sokolských žup
ke 100. výročí jeho narození byl slet uspořádán


Jis


Aktualizováno: 12. 05. 2018