hrabě, svobodný pán

z Kynastu a Greiffensteinu

německá

Rakousko-Uhersko

V roce 1853 se rozhodl zřídit v Brně chlapecký seminář (dnešní Církevní studentský domov Petrinum na Veveří ulici). Do diecéze uvedl kongregaci františkánek a vincentinek (1853).
Jako člen výboru biskupů se zúčastnil roku 1855 uzavření konkordátu mezi apoštolským stolcem a rakouským císařstvím. V letech 1859–1862 došlo k úpravě hranic mezi olomouckou arcidiecézí a brněnskou diecézí (výměna děkanství vyškovského a boskovického, které bylo připojeno k Brnu), definitivně byla vyřešena problematika chrlického statku se zámkem, které olomoucké arcibiskupství 1864 přepustilo brněnskému biskupovi a jeho nástupcům jako jejich letní sídlo (zůstalo jím až do roku 1948).
V roce 1845 povolil kanovníkům užívat mozetu a cappu magnu v celé diecézi, nejenom na půdě brněnské katedrály. Jeho přízni se těšily duchovní řády, zejména benediktini a piaristé.

gymnázium a filozofii studoval v Theresianeu ve Vídni,
1824–1827 studium teologie v Brně (1831 zisk doktorátu)

vyznamenán rytířským křížem řádu Železné koruny I. třídy (1864),
nositel velkokříže řádu Leopoldova (1869) a rytířem řádu Svatého hrobu

asistent papežského trůnu,
c. a k. skutečný tajný rada

8. 9. 1827 vysvěcen v Biskupicích na kněze,
nejdříve působil jako kooperátor ve Šternberku na Moravě a pak ve Velkých Dyjákovicích (od roku 1829 jako administrátor a od roku 1831 jako farář),
13. 9. 1837 kanovník olomoucký a dne 25. 3. 1838 probošt u sv. Mořice v Olomouci a tamtéž i školní dozorce,
od února 1839 ředitel teologických studií na olomoucké teologické fakultě,
23. 6. 1839 titulární biskup aureliopolitánským s určením pro olomouckou arcidiecézi, dne 20. 10. 1839 přijal biskupské svěcení v Kroměříži,
15. 7. 1841 jmenován císařem Ferdinandem V. brněnským biskupem (potvrzeno papežem Řehořem XVI. dne 27. 1. 1842 a dne 5. 5. 1842 byl slavnostně intronizován)

podporoval zřizování katolických spolků, zejména Dědictví sv. Cyrila a Metoděje (v roce 1851 zakládající člen)

Synovec prvního českobudějovického biskupa Jana Prokopa hraběte Schaffgotsche, spolužák Františka Sušila.
Jeho šlechtický rodový erb je doplněný atributy biskupské hodnosti. Čtvrcený štít, první a čtvrté pole sedmkrát červenostříbrně polceno, ve druhém a třetím modrém poli je zlatý korunovaný gryf na stříbrném skalnatém trojvrší, držící ve spárech stříbrný trojhranný kámen. Nad štítem jsou dva korunované turnajské helmy - pravý s pokryvadly červenostříbrnými nese listnatý strom přirozených barev, pod ním kráčí vlevo obrácená stříbrná ovce se zlatým zvoncem na hrdle; levý je s pokryvadly modrozlatými a nese gryfa ze štítu. Nad pokryvadly vynikají pontifikálie; vpravo mitra, uprostřed zlatý procesní kříž a vlevo je dovnitř točená berla. Pod štítem jsou zavěšeny řády - Železné koruny I. třídy a komandérský kříž Leopoldův. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

- Schaffgotschova (Královo Pole)

zobrazit

Maurus Kinter
benediktin, vysvěcen biskupen Schaffgotschem na kněze František Sušil
spolužák

Jan Arnošt Schaffgotsche
Johana Nepomucena Schaffgotsche (Blümegen)

Petronium (Petrinum)
Veveří 15/462
zakladatel semináře pro výchovu kněží, pro který byly vykoupeny pozemky pro tuto budoucí novostavbu

23. 11. 1853
Otevření sirotčince Na Dornychu
jeden z iniciátorů zřízení sirotčince 23. 8. 1850
Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“
brněnský biskup, schválil vznik spolku 15. 8. 1845
Oslavy 200. výročí uhájení Brna před švédským vojskem
brněnský biskup

MJ