Nora (Eleonora) Lustig

* 22.4.1899 Opava (okres Opava) – † 3.3.1943 Osvětim


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; holocaust


rodné jméno

Weinreb


zajímavé okolnosti

usnesením okresního soudu civilního pro Brno-město z 24. 1. 1947 k žádosti syna byla prohlášena za mrtvou a 3. 3. 1943 je den, který nepřežila, pravděpodobné místo úmrtí je Osvětim


příčina úmrtí

zahynula


bydliště

Brno:
- Sadová 46
- Veveří 77
- Pod strání 12


jiné pocty

její jméno je uvedeno na pomníku obětí na židovském hřbitově v Trondheimu-Lademoen a na pamětní zdi v Centru holocaustu v Oslo, byl jí odhalen tzv. Stolperstein v Molde, v káznici Falstad, která je dnes pamětním místem, jí věnovali pamětní místnost


zaměstnání

v domácnosti


odborné a zájmové organizace

Československá liga pro lidská práva,
Mezinárodní liga žen za mír a svobodu


hrob

Židovský hřbitov v Brně, Nezamyslova 27, hrob 15, řada 4, sekce 26C (kenotaf)


poznámky

Spolu s manželem se po příchodu do Brna aktivně účastnili kulturního a spolkového života ve městě, po roce 1933 se věnovala pomoci politickým uprchlíkům z Německa a později Rakouska.
Její synové Fritz a Hans vycestovali začátkem května 1939 se skupinou dětí a mládeže vlakem do Norska. Jejich matka však povolení k vycestování nedostala, pokusila se neúspěšně o ilegální přechod do Polska, nakonec se jí a dalším brněnským přátelům, Leo Eintingerovi, architektovi Otto Eislerovi, jeho bratrovi Hugovi s manželkou Helenou podařilo do Norska dostat také. Po přepadení Norska nacisty jim bylo doporučeno, aby z hlavního města raději odešli na venkov. Po cestě napříč jihozápadním Norskem, kde intenzivní boje probíhaly ještě šest týdnů po osudném 9. dubnu, se usadili v osadě Nesjestranda jižně od města Molde na západním pobřeží Norska. Tam pobývali až do svého zatčení v polovině roku 1942.
Nora Lustigová byla vězněna v koncentračním táboře Falstad, který na podzim 1941 zřídily jednotky SS severně od Trondheimu. Z války tudy prošlo kolem 4 200 převážně politických vězňů, většinou Norů, byli zde také cizinci. V případě Čechů to bylo 10 totálně nasazených mladých mužů (mezi nimi také František Lněnička) a několik československých Židů. Všichni českoslovenští židovští občané skončili v koncentračních táborech v Německu, část se dostala i do největšího tábora Grini nedaleko Oslo, kde válku přežili.
Dnes je z bývalé káznice Falstad vybudováno pamětní místo, kde je Noře Lustigové věnována místnost v expozici.



osoby

Helene Eisler
Hugo Eisler
spolu v emigraci v Norsku Otto Eisler
Leo Šua (Joshua) Eitinger
František Lněnička
F. Lněnička vězněn také ve Falstadu jako N. Lustigová


partneři

Siegfried (Vítězslav) Lustig
sňatek: 16. 3. 1919, Opava (israel. matrika, manželství rozloučeno krajským soudem civilním v Brně 20. 4. 1936)



ulice

Sadová
bydliště doložené před rokem 1928 (dnes Drobného) Veveří
bydliště doložené nejméně v letech 1928– 1936 Pod strání
bydliště (dnes Bratří Čapků)


stavby

Židovský hřbitov
Nezamyslova 27/395
kenotaf


Menš, MJ


Aktualizováno: 21. 04. 2022