Miroslav Borkovec

* 13.6.1916 Brno-Husovice – † 17.5.1942 moře u Calais

válka a odboj 1938–1945; účastník čs. zahraničního; příslušník čs. letectva ve Velké Británii; oběti okupace

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

sestřelení letounu

bydliště

Brno-Husovice, Palackého třída 8

vzdělání

5 tříd obecné a 3 třídy měšťanské školy (1922–1930),
vyučen autozámečníkem v Československé Zbrojovce a. s. v Brně (1930–1933)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam

jiné pocty

dne 1. 2. 1947 byl M. Borkovec in memoriam povýšen na štábního rotmistra v záloze,
plukovník in memoriam od 1. 6. 1991 rozkazem MNO ČSFR č. 0103 ze dne 29. 5. 1991

odborné a zájmové organizace

Sokol Maloměřice

hrob

nemá hrob, jeho tělo nebylo nenalezeno

čestný hrob

jméno uvedeno na památníku nezvěstných letců v Runnymede, panel č. 78

poznámky

Po vyučení pracoval u různých firem v Brně, v roce 1937 nastoupil do Zbrojovky, kde byl zaměstnán do září stejného roku. Od roku 1936 prodělával letecký výcvik v rámci akce "1000 nových pilotů republice" u Moravského aeroklubu na letišti v Brně-Černovicích, získal osvědčení pilota sportovních a turistických letadel.
Od 1. 10. 1937 nastoupil základní vojenskou službu u Leteckého pluku 5 v Brně, kde absolvoval poddůstojnickou školu (31. 1. 1938). Poté prodělal u pluku pilotní školu, kde se cvičil na dvoumístných letounech (do 15. 9. 1938). Pak sloužil u stejného útvaru až do německé okupace v březnu 1939, při odchodu do civilu měl polní pilot letec M. Borkovec hodnost svobodníka (od 1. 8. 1938).
Už 26. 4. 1939 odešel do Polska, kde byl registrován v Krakově a 16. 5. 1939 odjel z dalšími čs. vojáky z Gdyně švédskou lodí Kastelholm do Kalmaru, odtud do Göteborgu a parníkem Britania do Velké Británie, kde přistáli 18. května. Zde se ocitl v péči Svěřeneckého fondu pro uprchlíky z Československa (Czech Refugee Trust Fund), pobýval (spolu s některými dalšími čs. letci) ve Whitchurch a posléze od 26. 1. 1939 v Beaconsfiled House v Birchington on Sea.
Dne 29. 2. 1940 se podrobil na čs. vyslanectví v Londýně odvodu do čs. armády a 8. května odjel se skupinou 32 vojenských osob k čs. armádě do Francie. Zde byl v čs. vojenském středisku v Agde 13. května prezentován jako letec a odvelen počátkem června k doplňovacímu středisku čs. letecké skupiny na letiště Merignac u Bordeaux.
Po porážce Francie odplul 19. června s ostatními letci lodí Karanan z Bordeaux do Velké Británie (ve Falmouth přistáli 21. června), 23. června dorazili na jezdecké závodiště Haydock Park u Crewe, poté byli přesunuti do tábora RAF v Innsworth Lane a 26. 7. 1940 byl M. Borkovec u Náhradního a výcvikového střediska čs. letectva v Cosfordu pod č. 787 528 přijat ke Královskému letectvu (RAF).
Od 27. 9. 1940 byl přidělen k 1. přijímacímu středisku (No 1 Reception Wing - RW) v Babbacombe u Torquay, od 8. 3. 1941 pak působil u 3. letecké výcvikové školy pro začátečníky (No 3 Elementary Flying Training School - EFTS) ve Watchfieldu u Swindonu a od 3. května do 23. 7. 1941 prodělával pilotní výcvik v 9. pokračovací letecké výcvikové škole v Hullawingtonu (No 9 Service Flying Training School - SFTS) u Chippenhamu, kde se přeškoloval na stíhačky typu Hurricane.
Od 3. 8. 1941 jej pak zařadili k 58. operační výcvikové jednotce (No 58 Operational Training Unit - OTU) v Grangemouth u Falkirku ve Skotsku, kde 15. září dokončil výcvik na Spitfirech a vzápětí byl M. Borkovec v hodnosti Sgt (Sergeant) přidělen k B letce 313. čs. stíhací perutě, u ní byl registrován do 20. 9. 1941, pak byl až do 14. 12. 1941 ve stavu nemocných, k "třistatřináctce" se kmenově vrátil v polovině prosince a od 12. ledna do poloviny dubna byl u této perutě zařazen jako neoperační pilot.
Od 24. 4. 1942 se Sgt (v čs. hodnosti četař) M. Borkovec účastnil akcí 313. perutě při vzdušném krytí spojeneckých bombardérů. Zahynul 17. 5. 1942 ve vzdušném souboji na Lamanšským průlivem, cca 15 km SZ od Calais. Tehdy 313. peruť zajišťovala vzdušné krytí doprovodu bombardérů Boston nad Boulogne sur Mer. Spojenecké stíhače napadly německé letouny Fw 190 a před polednem se velitel B letky 313. perutě F/Lt Stanislav Fejfar odpojil od sestavy a jeho "číslo" Sgt (v čs. hodnosti rotný) Borkovec jej následoval. Jeho Spitfire Mk. VB BM260 (RY-U) sestřelil poručík Luftwaffe Johann Aistleitner ze Stabstaffel III/JG 26 (26. stíhací eskadra). Pilotovo tělo nebylo nikdy nalezeno, jméno je uvedeno na památníku v Runnymede.

obrazy