hrabě

Rakouské císařství, Rakousko-Uherská

Rakousko-Uhersko: zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně

Národnostně smířlivý politik, jako ministerský předseda začal s administrativní decentralizací, prosazoval restrukturalizaci dosavadního systému výkonné a soudní moci. Byl zastáncem zřízení samosprávy korunních zemí a posílení autonomie rakouských národů.
Jeho politický program ovlivnila rakousko-pruská válka. Byl odpůrcem rakousko-uherského vyrovnání. Ve své parlamentní řeči v roce 1882 se postavil za rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou.

soukromé vzdělání,
právnická fakulta v Praze a ve Vídni

rytíř Řádu zlatého rouna,
nositel velkokříže Řádu sv. Štěpána,
rytíř královského pruského Korunního řádu 1. třídy

c.k. komoří a tajný rada

ve služebních letech 1844–1848, 1855–1867 a 1881–1895 působil v Brně, Olomouci, Znojmě, Opavě, Praze a Vídni:
- Brno: 1844, 1845–1846 (moravskoslezské gubernium), 1844–1845 (krajský úřad)
- Olomouc: 1846–1848 (krajský úřad)
- Znojmo: 1855–1860 (krajský úřad)
- Opava: 1860–1861 (slezský okresní úřad podřízený místodržitelství v Brně), 1861–1863 (slezská zemská vláda)
- Praha: 1863–1865 (české místodržitelství)
- Vídeň: 1865–1867 (státní ministr, ministerský předseda, zároveň ministr vnitra, policie a kultu a vyučování), 1881–1895 (správní soudní dvůr)

člen historicko-statistické sekce Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy

Poprvé se stáhl z veřejného života k roku 1848, kdy odešel ze státní služby, v následujících letech 1849–1854 se věnoval studiu ve Štýrském Hradci.
Po roce 1867 odešel do ústraní podruhé, nejprve žil v Ženevě a později v Gmundu.
V roce 1881 byl Belcredi jmenován prezidentem vídeňského správního soudního dvora. Z této funkce odešel v roce 1895 řádně do penze.

Anna Belcredi (von Welden)
sňatek: 17. 5. 1854, Graz

Ludvík Egbert Belcredi
Karolína Belcredi
Marie von Vittinghof Schell (Belcredi)

Jiv, Jord