česká

ČSR

dlouhodobě usiloval o vybudování sochy Edvarda Beneše v Brně, byl předsedou „Výboru pro postavení pomníku prezidenta Beneše v Brně“

Brno-Tuřany, Holásecká 10

města Brna (2017)

Brna, za zásluhy o svobodu a demokracii (2016)

Čs. válečný kříž 1939 (2x),
Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem,
Čs. medaile Za zásluhy II. stupně,
Čs. vojenská pamětní medaile F-VB,
Zasloužilý vojenský letec,
Řád Bílého lva I. třídy (28. 10. 2010),
Stříbrná medaile předsedy Senátu České republiky (27. 9. 2019)

BRITSKÁ VYZNAMENÁNÍ:
- The 1939–1945 Star
- Air Crew Europe Star
- The France and Germany Star
- Defence Medal
- War Medal

plukovník letectva ve výslužbě (26. 3. 1993)

- povýšen prezidentem ČR Milošem Zemanem u příležitosti státního svátku 8. 5. 2014 na brigádního generála
- dne 23. března 1996 se osobně setkal ke krátkému rozhovoru s britskou královnou Alžbětou II. při její čtyřhodinové návštěvě Brna za doprovodu prezidenta České republiky Václava Havla
- povýšen prezidentem ČR Milošem Zemanem u příležitosti státního svátku 8. 5. 2019 na armádního generála ve výslužbě
- Cena Jihomoravského kraje (2015)

jeho jméno nese jedna z 19 pětičlánkových tramvají 13T pokřtěných 22. 12. 2016

Po vychození obecné a měšťanské školy v Tuřanech se E. Boček začal učit strojním zámečníkem. Z domova odešel tajně dne 27. 12. 1939, přes Slovensko se dostal do Budapešti, kde byl zadržen a vrácen zpět na Slovensko. Po několika pokusech se dostal opět do Budapešti na francouzský konzulát a jeho péčí byl dopraven do Jugoslávie; přes Řecko a Turecko dorazil pak do Bejrútu, odkud odplul 5. 4. 1940 lodí Compiegne do Marseille.
Dne 16. dubna se hlásil u čs. armády v Agde - byl přidělen jako vojín k 9. rotě 1. pěšího pluku; dne 30. května převelen k 2. čs. pěšímu pluku - s ním se účastnil ústupových bojů proti Němcům. Po ústupu dorazil 26. 6. 1940 do středomořského přístavu Sete, následující den odplul egyptskou lodí Rod-el-Farag do Velké Británie - dne 12. července přistáli v Liverpoolu; odtud odešel spolu s ostatními do tábora v Cholmondeley a zde 17. srpna požádal o převelení k letectvu.
Dne 21. 9. 1940 přijat v Hednesfordu do RAF a 24. září odvelen do kurzu pro letecké mechaniky u 6. školy technického výcviku v Hednesfordu (No6 School of Technical Training-SoTT), po ukončení kurzu 8. 2. 1941 získal kvalifikaci letecký mechanik-drakař a 26. 4. 1941 nastoupil k 312. čs. stíhací peruti, kde působil jako mechanik do 28. října 1942, kdy odjel k Čs. náhradnímu tělesu v Cosfordu a následně byl odeslán do pilotního výcviku. Po pobytu v přijímacím a rozřaďovacím středisku pro absolventy leteckých kurzů (Air Crew Receiving Center) v Londýně (Regent´s Park) odjel 2. 1. 1943 k 4. výcvikové jednotce pro začátečníky (No4 Initial Training Wing) v Paigntonu a po zkouškách se přemístil 15. 4. 1943 k 3. základní letecké výcvikové škole (No3 Elementary Flying Training School - EFTS) v Shellingfordu.
Od 17. května pak pobýval v 2. soustřeďovacím středisku pro absolventy leteckého kurzu před odesláním k dalšímu výcviku do zámoří (No2 Personnel Dispatch Centre Overseas Posting) v Heaton Parku v Manchestru. Dne 23. 6. 1943 odplul ze skotského Greenocku do Kanady (Quebec), v 31. rozřaďovacím středisku (No31 Personnel Depot) v Monctonu bylo rozhodnuto o jeho odeslání na letiště De Winton u Calgary k 31. základní letecké výcvikové škole (No 31 EFTS), první let provedl 12. 7. 1943.
Dne 4. 9. 1943 se přemístil k 34. pokračovací letecké škole (No 34 Service Flying Training School - SFTS) v Medicine Hat; 28. ledna 1944 pilotní kurz úspěšně ukončil (jako čtrnáctý z 52 absolventů).
Po 2 týdnech dovolené v New Yorku odplul dne 25. 3. 1944 z přístavu St. John´s do Liverpoolu. Ve dnech 2. 4. – 20. 5. 1944 pobýval v 7. sběrném středisku pro absolventy leteckého kurzu ze zámoří (No7 Personnel Reception Centre) v Harrogate, 23. května nastoupil u 5. pilotní pokračovací letecké jednotky (No5 Pilot´s Advanced Flying Unit) v Ternhillu (zde do konce července 1944).
K dalšímu pilotnímu výcviku odešel k 57. operační výcvikové jednotce (No 57 Operational Training Unit) - základny Eshott a Boulmer.
Dne 20. 10. 1944 přidělen jako pilot letky "B" k 310. čs. stíhací peruti, tehdy působící na letišti North Weald - první operační let podnikl 28. října a od té doby se účastnil bojových akcí při doprovodech spojeneckých bombardérů nad Evropu a při útočných akcích na německé pozice. Poslední bojovou akci provedl už po válce 12. 5. 1945 z letiště v Manstonu.

Po dobu svého operačního působení u 310. perutě uskutečnil 26 operačních letů a nalétal 73 hodin a 50 minut. Dne 13. 8. 1945 přistál s ostatními piloty čs. stíhacích perutí v Praze-Ruzyni, následně byl přidělen k Leteckému pluku 2 v Praze-Kbelích a povýšen na rotmistra letectva v záloze (1. 12. 1945). Dne 2. 3. 1946 však odešel z armády a pracoval jako soukromý automechanik, později jako zaměstnanec Mototechny.
V letech 1958–1983 byl zaměstnán jako soustružník ve výzkumném ústavu Čs. akademie věd v Brně, v roce 1951 se oženil s Evou Svobodovou, s níž má syna Jiřího a dceru Zuzanu, žije v Brně.

zobrazit

Miroslav Liškutín (Liskutin)
účastnil se uložení ostatků M. Liškutína ve Šlapanicích

Jan Boček
Marie Bočková (Krčmová)

Jan Boček
Marie Uhýrková (Bočková)
Růžena Medková (Bočková)

Holásecká
bydliště doložené v roce 1948

lípa ke 100. výročí vzniku Velkého Brna
památný strom: Šelepova 1/03
zasadil lípu E. Beneš
pomník: Veveří 70/03
jeden z hlavních iniciátorů vybudování pomníku

4. 11. 2021
Výstava Leopold Šrom a moravští letci RAF
je mu věnována výstava 30. 4. 2019
Koncert „Nebe plné hvězd“
zasadil "stoletou lípu" 30. 1. 2018
Slavnostní předání Ceny města Brna za rok 2017 a udělení Čestného občanství města Brna
oceněn čestným občanstvím města Brna 9. 9. 2017
Odhalení pamětní desky Leopolda Šroma
plukovník v.v., bývalý pilot 310. stíhací perutě RAF 31. 1. 2017
Slavnostní předání Ceny města Brna za rok 2016
jeden z oceněných
další události (14)...

Emil Boček na webu Paměť národa

JMik