česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

od roku 1928 absolvoval více než šest tisíc vzletů a přistání a nalétal 2 582 hodin

Brno-Husovice, Husova (Husgasse) 65,
Olomouc,
Hradec Králové

obecná a měšťanská školy, tři třídy školy pokračovací,
škola leteckého dorostu v Prostějově (1928–1930),
škola pro rotmistry z povolání v Milovicích (1937–1938)

Francouzský válečný kříž (Croix de Guerre) s palmou a 2 stříbrnými hvězdami,
francouzská Vojenská medaile (Medaille Militaire),
britský Záslužný letecký kříž (Distinguished Flying Cross - DFC) - 14. 2. 1945

britská vyznamenání:
- The 1939–1945 Star (Battle of Britain Clasp)
- Air Crew Europe Star (France & Germany Clasp)
- Defence Medal
- War Medal

československá vyznamenání:
- 4x Čs. válečný kříž 1939
- 2x Čs. medaile Za chrabrost
- Čs. medaile Za zásluhy I. stupně
- Čs. vojenská pamětní medaile F-VB
- Plukovník letectva in memoriam
- Medaile Za hrdinství in memoriam (28. 10. 2024)

v roce 2007 se konala v Technickém muzeu v Brně výstava věnovaná osudům Josefa Keprta

voják z povolání

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 7, hrob č. 69

Dráhu vojenského pilota zahájil v roce 1928, kdy byl přijat do Školy leteckého dorostu v Chebu a Prostějově. Dne 1. července 1936 byl po absolvování přípravné školy četař Keprt jmenován do hodnosti rotmistra letectva z povolání s výkonem služby u 2. leteckého pluku v Olomouci.
Po okupaci aktivně vystupoval proti Němcům, v dubnu 1939 byl v Olomouci gestapem zatčen, propuštěn v květnu 1939 pod pohrůžkou internace v koncentračním táboře.
Dne 14. června 1939 odešel se skupinou přátel ilegálně do Polska, v Krakově registrován jako dobrovolník československé zahraniční armády, 24. června 1939 odplul s transportem čs. vojáků do Francie. Po příchodu prodělával přeškolovací stíhací výcvik na základně v Chartres, posléze zařazen k francouzskému letectvu k stíhací skupině (Groupe de Chasse) III/3 (počátek prosince 1939) u níž působil až do porážky francouzských armád. Během svého působení u francouzského letectva sestřelil dva nepřátelské letouny jistě (ve spolupráci s dalšími letci - 14. 5. 1940 a 16. 6. 1940) a jeden pravděpodobně (také ve spolupráci - 13. 5. 1940). Dne 21. 6. 1940 odletěl letadlem z Francie do Afriky, odtud odplul transportem 8. 7. 1940 do Velké Británie, připluli 5. 8. 1940 do Cardiffu.
Po příchodu do Velké Británie přijat do RAF a zařazen k 312. čs. stíhací peruti jako pilot (5. 9. 1940 – 24. 3. 1941), dne 11. 10. 1940 zde zaznamenal jistý sestřel (ve spolupráci) německého letounu Do-17Z-3, 29. 11. 1940 pak poškodil Do-215. V březnu 1941 přešel k 96. britské peruti nočních stíhačů (24. 3. 1941 – 2. 8. 1941). Zraněn (zlomenina levého nadloktí a lopatky) dne 2. 8. 1941 při návratu z noční hlídky, kdy pilotoval dvoumístný letoun Defiant, ten pro poruchu motoru havaroval na letišti v Granage. Poté zařazen opět k 312. peruti (3. 5. 1942 – 10. 8. 1943), 19. 8. 1942 sestřelil při operaci u Dieppe jistě Do-217E. Po odlétání předepsaného počtu hodin převelen k No1 Delivery Flight v Croydonu, kde byl v období 10. 8. 1943 – 10. 3. 1944. Od 10. 3. 1944 znovu u 312. čs. perutě, od 10. června do 1. října 1944 pak velitelem její letky „A“.
Po ukončení „turnusu“ převelen 2. 10. 1944 na Inspektorát čs. letectva do Londýna (výcvikový referent), v tomto zařazení zůstal až do konce války, v srpnu 1945 se vrátil do ČSR.
Do vlasti se vrátil 19. srpna 1945 a do 30. září 1945 byl příslušníkem 312. stíhací perutě v ČSR. Po reorganizaci letectva přemístěn k Letecké vojenské akademii v Hradci Králové jako instruktor střelby a bombardování u výcvikové perutě.

zobrazit

Jarmila Keprtová (Macháčková)

František Keprt
Augusta Keprtová (Slavíková)

Růžena Chrástová (Keprtová)
František Keprt

Husova (Husgasse)
rodný dům (dnes Rotalova)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
plukovník letectva; válka a odboj 1938–1945; účastník čs. zahraničního odboje, příslušník čs. letectva ve Velké Británii, působil jako člen 312. stíhací perutě; místo posledního odpočinku

JMik, Menš, MJ