Káďa

česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Fotbalu se věnoval už od středoškolských let. Avšak Rakousko-uherský školský systém tehdy studentům zakazoval hrát fotbal, a ti proto ke svým zápasům nastupovali inkognito pod přezdívkami. Pešek si zvolil přezdívku "Káďa", která mu zůstala až do konce života. V osmnácti letech (1913) přestoupil do Sparty Praha, v armádě přežil válku a po vzniku republiky začal naplno rozvíjet svůj sportovní talent.

gymnázium v Praze,
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1931–14. 12. 1934, hlavní rigoróza z antropologie a všeobecné zoologie, vedlejší z filozofie přírodních věd)

Meteor Vinohrady (1908–1910),
ČAFC Královské Vinohrady (1910–1913),
Sparta Praha (1913–1914 a 1918–1933),
SK Židenice (1933–1934)

V roce 1913 přestoupil do Sparty Praha. Jako střední záložník a tvůrce hry byl pilířem klubu, který v letech 1920-1923 v Československu sehrál 50 mistrovských utkání, ani jednou neprohrál, dal 230 gólů a dostal jen 40. Z této doby pochází termín „Železná Sparta“, která vítězila také ve Vídni a na zájezdech ve Francii a Španělsku. V roce 1927 vyhrála Středoevropský pohár, obdobu dnešní Ligy mistrů. Káďa odmítal nabídky z evropských velkoklubů, protože chtěl zůstat doma.
Úspěchy slavil i v ledním hokeji. Na Mistrovství Evropy získal: zlato (1914, 1922, 1925), stříbro (1921), bronz (1923) a na OH v Antverpách 1920 - bronz. Vedle bronzu měl přinejmenším šanci na získání stříbra z OH v Antverpách ve fotbale. Ale jako kapitán národního týmu se o tento primát připravil vlastním rozhodnutím, neboť ve finálovém zápase své spoluhráče na protest proti řízení hry rozhodčím vyzval k odchodu ze hřiště (mužstvo bylo diskvalifikováno).
Káďa si byl vědom, že se nemůže živit sportem do smrti, a tak vystudoval PřF UK, kde v roce 1934 získal titul RNDr. Po ukončení sportovní kariéry nastoupil jako úředník na ministerstvo zdravotnictví.
Útočník Karel Pešek-Káďa patřil mezi válkami k nejpopulárnějším tuzemským sportovcům.

Leopold Hlaváček

PeDro