Během působení v Jižních Čechách položil základy k tvůrčí spolupráci s Meiningenským divadlem v tehdejší NDR, obnovil a dotvořil tradici Jihočeského divadelního festivalu v Českém Krumlově. V 1958 zde v rámci 3. ročníku uvedl spolu se scénografem J. Brehmsem do provozu experimentální otáčivé hlediště.

Od počátku šedesátých let působil i v ČST. V bratislavském studiu připravil adaptace světových dramat (K. Treňov, Ljubov Jarová, 1961; R. Rolland, Hra o láske a smrti, 1962; P. Calderón de la Barca, Zalamejský richtár, 1963; M. André, Dobrý úkryt, 1966) a natočil několik televizních filmů, většinou z vojenského prostředí (Namiesto veršov o láske, 1962; Sám vojak v poli, 1964; Canarisova krvavá hviezda, 1966). V Praze režíroval komedie (Klasické příznaky, 1974), malé rodinné příběhy z cyklu Bakaláři či krimiseriál Rozsudek (1970). Okrajově se věnoval i herectví, menší roli vytvořil ve filmu V. Čecha Svatá hříšnice (1970). Překládal prózy a divadelní hry z ruštiny (N. Rybak, Letadlo má zpoždění čtyřiadvacet hodin, 1945; A. N. Ostrovskij, Horoucí srdce, 1953; B. A. Lavreněv, Přelom, 1973), byl autorem a spoluautorem libret muzikálů Karneval v San Catarině (1974) a Manon (1977).

Ostatní literatura

"Postavy brněnského jeviště III. (1884-1994)"