Eman

Brno, Merhautova 164

kotlář (doloženo po válce)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 77, hrob č. 67

Jako mladistvý byl trestán za krádež a potulku.
Byl zařazen do prvního transportu asociálů z Brna do Osvětimi dne 29. 4. 1942. V táboře měl vězeňské číslo 33 804.
Byl zařazen do pobočného tábora v Monowicích, kde pracoval v továrně na syntetický kaučuk Buna-Werke.
Dne 27. 5. 1942 z tábora uprchl a vrátil se na Moravu, kde se ukrýval v okolí Velké Bíteše. Zde byl přistižen při krádeži a 23. 3. 1943 odsouzen krajským soudem v Brně k těžkému žaláři na devět měsíců.
Dne 10. 4. 1943 byl předán německému zemskému soudu v Brně, trestný spis se nedochoval.
Z výkonu trestu byl pravděpodobně propuštěn kvůli nařízení o propuštění Romů z věznic a jejich následného transportu do cikánského tábora Auschwitz II-Birkenau.
Dne 21. 8. 1943 se při sestavování transportu pokusil o další útěk; z brněnské dezinfekční stanice uprchl "pouze ve světlomodrých trenýrkách".
Skrýval se v lesích v okolí Brna, kde se dočkal osvobození.
Po válce byl dvakrát ženatý, po první manželce přijal příjmení Zelník (na ÚH v Brně pohřben pod svým rodným jménem).

Merhautova
bydliště doložené po válce

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku

profil Vincence Daniela na stránkách Faces of Auschwitz
Romští partyzáni a hnutí odporu

LucKub