Augustin (Gustav) Frištenský

* 11.5.1879 Křečhoř, (osada Kamhájek) u Kolína – † 4.4.1957 Lužice u Šternberka (Litovel?)


legenda českého i světového zápasnictví; válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

Poprvé se v něm probudila touha pěstovat a rozvíjet vlastní sílu jinak než prací v dobách učednických. Tehdy si zhotovil z kamenů a tyče činku, s kterou pak začal sám doma vzpírat.
Po obdržení výučního listu se vydal, jak bývalo zvykem, na vandr. Nejdříve se zastavil v nedaleké Kouřimi, to už vlastnil činky dvě (55 kg a 75 kg), kde se poprvé setkal s řeckořímským zápasem.
Roku 1903 začal tajně profesionální dráhu, na což brzy doplatil - přihlásil se na amatérské mistrovství Rakouska, kde mu byl start zakázán (důvodem byla jeho účast na profi soutěžích, kde zápasil pod pseudonymem Dvořáček nebo Stanislaw Bolowski).


bydliště

Brno, Augartengasse - U Lužánek 12 (doloženo v roce 1900),
Litovel (v roce 1923)


vzdělání

obecná škola,
do učení na kováře v Kolíně (zde si ošklivě popálil ruku a musel se 3 měsíce léčit, načež rodina rozhodla, že se půjde učit řezníkem)


jiné pocty

Zasloužilý mistr sportu (1956)


dílo

zobrazit


zaměstnání

od roku 1898 pracoval u německého řezníka Moritze Soffera v Brně, který ho po návratu z evropského šampionátu roku 1903 propustil - Frištenský se tak stal na nějakou dobu nezaměstnaným, což ho nakonec přinutilo zápasit na profesionální úrovni


odborné a zájmové organizace

člen brněnského těžkoatletického klubu Hellas,
Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko


poznámky

Okupace Československa se Gustava Frištenského silně dotkla, a to nejen proto, že nemohl hospodařit na pronajatém statku v Lužicích (statek přešel v roce 1938 do německého záboru).
Do odboje se zapojil v polovině roku 1943 v rámci skupiny olomouckého národního výboru - finančně přispíval rodinám vězněných, navíc měl širší kontakty a po očekávaném převratu se měl stát jedním z nových představitelů města Litovle (skupina však byla prozrazena, její členové sledováni a pozatýkáni).
Frištenského jméno prozradil po těžkých výsleších Adolf Cingroš. V době zatýkání byl Gustav Frištenský v Praze, proto jej gestapo zatklo v polovině února 1944 přímo zde, poté byl převezen do pankrácké věznice a odtud postupně do Olomouce, Brna a Vratislavi. Při soudním přelíčení byli tři členové skupiny odsouzeni k smrti a jeden na dva roky žaláře. Jediný možný svědek proti němu, Adolf Cingroš, byl po výsleších v takovém stavu, že soud nemohl použít jeho svědectví proti Frištenskému. Frištenský byl díky pečlivě připravené obhajobě osvobozen, nikoho neprozradil. V Olomouci se však vedení gestapa s osvobozujícím rozsudkem nemohlo smířit, takže byl opět zatčen a hrozil mu transport do Mauthausenu, tedy téměř jistá smrt. Tehdy jeho manželka zkusila poslední možnost: zjistila, kdo z vedení věznice je úplatný. Za rodinné šperky a peníze byl Gustav Frištenský v listopadu 1944 propuštěn. Za devět měsíců věznění zhubl o 37 kilogramů. Některé doplňující údaje byly čerpány z pořadu České televize „Pohnuté osudy“ (ČT 2010, repríza 30. 7. 2011).

Po válce se vrátil znovu hospodařit na statek v Lužicích, který byl velmi zdevastovaný válečnými událostmi. Po roce 1948 mu byl statek znovu zabaven, což byla pro Frištenského další psychická rána po úmrtí manželky v roce 1947. Ocitl se ve velmi špatné finanční situaci, měl penzi 400 korun, musel rozprodávat rodinné cennosti. Také jeho bratr František byl jako kulak vězněn.




osoby

Petr Bezruč
přítel Adolf Cingroš
spolupráce v odboji František Fischer
sportovní kolegové Leo Heilbrunn
spolupráce v reklamě Alois Choděra
strýc
další osoby (8)...


partneři

Miroslava Frištenská (Ellederová)
sňatek: 10. 8. 1908, Praha kostel sv. Jindřicha




ulice

Neugasse (Nová)
č. 17, řeznictví - pracoviště (doloženo v roce 1900) Augartengasse - U Lužánek
č. 12, bydliště (doloženo v roce 1900)


události

16. 1. 1923
Zápas mezi Gustavem Frištenským a zápasníkem Motykou
zápasník
30. 10. 1911
Frištenský zápasil v Brně
zápasník
6. 1. 1904
Velká zápasnická akce s Gustavem Frištenským v Besedním domě
jeden ze dvou hlavních aktérů zápasu
15. 6. 1902
III. mezinárodní závody ČAC Hellas Brno
vítěz v řecko-římském zápasu
1. 6. 1902
Brněnský atlet Frištenský úspěšný v Praze i v hodu diskem
atlet

další události (2)...


MJ, Menš


Aktualizováno: 17. 05. 2020