František Burian

* 13.7.1887 Brno-Královo Pole – † 14.9.1959 Brno, nemocnice na Žlutém kopci


námořník rakousko-uherského válečného loďstva


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


bydliště

Královo Pole:
- Horní náměstí (Oberring) 13
- Třebízského 16

Brno-Královo Pole, Božetěchova 35


vyznamenání a pocty

mobilizační kříž, jubilejní kříž, Karlův kříž a záslužný kříž s korunkou


jiné pocty

Stříbrná medaile národního odboje na Jadranu 1914–1918 (dekret č. 306, udělena 7. 5. 1949)


zaměstnání

po absolvování vojenské služby městský strážník v Králově Poli,
po skončení 1. světové války pracoval u policie jako obvodní inspektor státní bezpečnostní stráže v Brně-Králově Poli, do výslužby odešel s hodností policejního praporčíka


hrob

Královopolský hřbitov, Myslínova, skup. 2b, hrob č. 148


poznámky

K námořnictvu se dostal už jako patnáctiletý, svoji „mariňáckou kariéru“ začal jako plavčík.
Po základním výcviku v Pule byl zařazen do odborného kurzu pro poddůstojníky na školní loď S. M. S. „Schwarzenberg" v Šibeniku (zde strávil pravděpodobně tři roky). Během těchto školních let se zúčastňoval plaveb na školní plachetnici Albatros po Jaderském moři (např. slavnostního spuštění lodi S.M.S. Erzherzog Fridrich v Terstu v roce 1905) a též po Středozemním moři. Po absolvování poddůstojnické školy (pravděpodobně v roce 1905) prodělal torpédový kurs na lodi S.M.S.Alpha. Poté sloužil na torpédoborci S.M.S. Uskoke, řadové lodi S.M.S. Arpad, křižníku S.M.S. Aspern.
Do civilu odešel v druhé polovině roku 1911, protože ještě 24. 6. 1911 se v Terstu zúčastnil spuštění bitevní lodi S.M.S. Viribus Unitis. V prosinci 1912 byl mobilizován, když vypukla Balkánská válka. Do Puly přijel vlakem 6. 12. 1912 a byl přidělen na torpédovku S.M.Tb. Kaiman ve funkci Torpedomeister.
Domů se vrátil z Terstu 28. 5. 1913. Za necelé čtyři měsíce 20. 9. 1913 se oženil s Štěpánkou Filipcovou (v době sňatku uváděn jako záložník c. k. válečného námořnictva). Rodinný život si ale dlouho neužil, protože už 3. 8. 1914 narukoval do Puly a byl přidělen na torpédovku S.M.Tb 59T, na které sloužil až do počátku roku 1918.
Po potlačení námořní vzpoury v únoru 1918 v Boce Kotorské, sloužil F. Burian do konce války na parníku S.M.D. Egida. Službu ukončil pravděpodobně v hodnosti bocman torpédové služby a jako nositel čtyř vyznamenání: mobilizační kříž, jubilejní kříž, Karlův kříž a záslužný kříž s korunkou.
V civilu pak pracoval u policie jako obvodní inspektor státní bezpečnostní stráže v Brně-Králově Poli. Byl členem Československé obce bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu – odbočka Brno. V roce 1949 mu Historické sdružení čs. námořníků revolucionářů dekretem č. 306 udělilo Stříbrnou medaili národního odboje na Jadranu 1914–1918.
Poznámka: S.M.S. (Jeho Veličenstva Loď) - zlatý nápis na černé stuze námořnické čepice; těmito písmeny doplňovány názvy jednotlivých plavidel rakousko-uherského loďstva.
(Medailonek pro naši encyklopedii zpracoval pan Jiří Tomis ve spolupráci s paní Jarmilou Urbanovou, děkujeme.)


obrazy



partneři

Štěpánka Burianová (Filipcová)
sňatek: 20. 10. 1913, Brno-Královo Pole (kostel Nejsvětější Trojice)




sourozenci

ulice

Horní náměstí (Oberring)
rodný dům (dnes Mojmírovo náměstí) Božetěchova
bydliště Třebízského
bydliště v době sňatku (dnes Chaloupkova)


stavby

Královopolský hřbitov
Myslínova
místo posledního odpočinku


MJ, Menš


Aktualizováno: 04. 06. 2019