vedle domů vlastnil od roku 1582 i sladovnu u Sladovnického mostu, kterou pronajímal

koncem 70. let 16. století získal dům v Židovské ulici (dolní část dnešní Masarykovy ulice, nelokalizován),
později též dům na Uhelném trhu (dnes Kapucínské náměstí, nelokalizován)

na jakém typu školy získal patřičné vzdělání nevíme, ale pro právoplatné zápisy do rychtářských knih byla nezbytná znalost všech dobově užívaných platných právních norem a pouček, které si Lebman poznamenával do městských knih

1554–1557 městský vážný ("Wagmeister"),
roku 1557 obviněn z machinací s klíčem v mýtním domku a dokonce z nezapisování a prodávání soli "načerno" (i přes tento poklesek či neoprávněné nařčení byl na jaře roku 1564 přijat do služeb městské brněnské kanceláře, kde strávil plných 29 let),
jeho písařská aktivita je obdivuhodná, neboť na základě paleografického rozboru lze prokázat Lebmanův podíl na vzniku celkem 41 městských knihách,
v úředním roce 1599–1600 zasedal v městské radě

Na počátku 17. století je na představitele brněnské městské rady vyvíjen nátlak ohledně věrovyznání - rekatolizační úsilí ze strany panovnického dvora, zemských úředníků a olomouckého biskupa vyústilo roku 1602 v kategorický požadavek, aby ve zdejší radě zasedali pouze "věrní katolíci".
Martin Lebnam se již na počátku roku 1601 zodpovídal s dalšími členy městské rady ze svého protestanského smýšlení před moravským zemským podkomořím Zikmundem z Ditrichštejna. Do nové rady, zvolené roku 1602, nebyl přijat s výslovným odůvodněním, že je luterán (jeho hlubokou víru lze doložit i z citací žalmů zaznamenaných příležitostně do rychtářských knih). Z testamentárního pořízení vyplývá, že jeho děti se nedožily dospělého věku (celý majetek tedy zdědila druhá žena).

Anna Lebmanová
(první manželka) Dorota Lebmanová
(druhá manželka)

Masarykova
majitel domu Kapucínské náměstí
majitel domu

mapa

Jord