Rudolf Terer

* 8.10.1906 Ostrov u Macochy (okres Blansko) – † 30.1.1942 Berlin-Plötzensee


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


zajímavé okolnosti

v matrice narození i oddaných jeho příjmení zapsáno v podobě „Terrer“, úřední změna nebyla zaznamenána (-Menš)


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Ostrov u Macochy:
- čp. 119 (rodný dům)
- čp. 84 (doloženo v roce 1910)
- čp. 59 (doloženo nejméně v letech 1921–1928)


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno v památníku obětí okupace v Hrabyni,
busta je umístěna v Blansku na dnešní Salmově ulici (dříve nesla jméno R. Terera),
na památníku obětí světových světových válek v Ostrově u Macochy (po rekonstrukci odhalen 28. 10. 2018, autorem čestný občan Ostrova u Mocochy Valér Kováč, architektonické začlenění architekt Müller)


zaměstnání

dělník v Ostrově (doloženo v roce 1928)


politická orientace

KSČ (od roku 1931)


pojmenováno

ulice v Praze-Chodově, náměstí v Olomouci,
jméno Rudolfa Terera nese základní škola v Olomouci,


poznámky

Po smrti otce pracoval u stavební firmy v kamenolomu a na stavbě tunelu. Tamní prašné prostředí se projevilo na jeho zdraví, trpěl plicními problémy.
V roce 1931 vstoupil do KSČ, od roku 1933 se stal stranickým funkcionářem. Podílel se na organizaci stávek v době hospodářské krize, celkem patnáctkrát byl zatčen (obžaloba lidového soudního dvora „nezapomněla“ tento fakt zdůraznit slovy „mehrfach bestraft“, aby tak na obžalovaného poškodila, i když zatčení se týkala jeho politické činnosti před vznikem protektorátu!). Kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům byl poslán do plicního sanatoria na Krymu v SSSR, po zlepšení stavu pracoval na stavbě silnice na Kavkazu. Následoval další pobyt v sanatoriu poblíž Moskvy a v březnu 1938 se vrátil do Československa. Během pobytu v Sovětském svazu studoval na Leninské škole.
Po návratu pracoval jako stranický tajemník v Brně, po 15. 3. 1939 přešel do úplné ilegality. Do října 1939 působil jako krajský tajemník v Olomouci, jeho úkolem byla výstavba ilegální sítě KSČ, od listopadu 1939 se stejným cílem pracoval v Hradci Králové.
Gestapem zatčen 24. 3. 1940, prošel řadou věznic, mimo jiné i v Brně na Špilberku. Po celou dobu věznění podrobován velmi tvrdým výslechům, jeho statečnosti se podivovali samotní vyšetřovatelé. Z důvodu plicního onemocnění byl vězněn také na Mírově, kam byli umisťováni vězni s TBC.
Lidovým soudním dvorem odsouzen 16. 9. 1941 pro přípravu velezrady k trestu smrti, který byl vykonán 30. 1. 1942 v Berlíně-Plötzensse.
(Podobu příjmení užíváme podle literatury -Menš.)



pojmenované ulice

Tererova (Královo Pole)



partneři

Marie Tererová (Kučerová)
sňatek: 6. 6. 1928, Ostrov u Macochy





Menš


Aktualizováno: 19. 07. 2023