P. Emanuel Tocháček

* 8.12.1889 Křenov (dnes Křtěnov, okres Blansko) – † 16.1.1973 Letovice (okres Blansko)


kněz, význačný včelařský odborník a odborný spisovatel, prozaik


pseudonym

E. Trpín


bydliště

Křenov čp. 35 (rodný dům)


vzdělání

1902–1910 První české gymnasium v Brně (1910 maturita),
brněnský alumnát (na kněze vysvěcen 5. 7. 1914)


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno (spolu s bratrem Vilémem) v Křtěnově čp. 23


dílo

- Amerikánka. Přerov, Společenské podniky 1944
- Malá včelařská encyklopedie. Praha, Státní zemědělské nakladatelství 1954. (Kolektiv autorů: Vladimír Geisler, Eduard Lisý, Miroslav Rošický, Jiří Savvin, Jaroslav Svoboda; Emanuel Tocháček - zpracoval kapitolu „Včelařská praxe“, ss. 228–279)
- Povídka o Petru Rysovi, Přerov. Společenské podniky 1943


zaměstnání

kaplan:
- Luleč (okres Vyškov, doloženo v roce 1915)
- Trstěnice (okres Znojmo, podle matrik doloženo od 15. 1. 1919 do července 1921)
- Hrádek (okres Znojmo, podle matrik doloženo od 14. 11. 1921 do 19. 2. 1924)

farář:
- Lančov (okres Znojmo, podle matrik doloženo od 28. 9. 1924 do 17. 7. 1938)
- Diváky (okres Břeclav, podle matrik doloženo od 30. 11. 1938 do 2. 5. 1941)
- Radkovice u Hrotovic (okres Třebíč)
- Lančov (okres Znojmo, po roce 1945)


poznámky

Včelařství jej učil jeho otec. Už jako kaplan se včelám věnoval, samostatně mohl včelařit až na faře v Trstěnicích a potom v Hrádku u Znojma, kde působil od roku 1922. Tehdy měl už 22 včelstev. Na faře v Lančově, kam přišel v roce 1924, začal také svá bádání o včelách, zvláště, když po kruté zimě v roce 1929 přišel o třetinu včelstev. Začal experimentovat s tzv. kraňkami (kraňská rasa včely medonosné), které byly uznávané ve Slovinsku, Rakousku a Německu. U nás se tehdy pěstovaly tzv. včely tmavé. Dnes je kraňka jediným plemenem včely medonosné, které je povoleno chovat na území ČR.
V Lančově, kde byla většina obyvatel německá, začal mít po nástupu nacismu v Německu problémy s místními Němci, po Mnichovu musel tamní faru opustit, odešel na faru do Divák a od roku 1941 působil v Radkovicích u Hrotovic.
Po osvobození se do Lančova vrátil, musel se právní cestou domáhat vrácení úlů. Ač kněz, v době socialismu se stal velice známou včelařskou osobností, do jeho včelína byly organizovány autobusové zájezdy zájemců o včelaření z celé republiky.
Zemřel při práci pro milované včely, kterým v zimě 1973 připravoval rámky do úlů.



prameny, literatura



související odkazy

matriční záznam narození P. Emanuela Tocháčka
pamětní deska P. Emanuela Tocháčka a Viléma Tocháčka v Křtěnově
dům čp. 23 rodina obývala až později, skutečným rodným domem bylo čp. 35 (-Menš)


Menš


Aktualizováno: 04. 04. 2024