Vlastní volné tvorbě se začal věnovat po roce 1962 (experimentální grafika, reliéfní objekty). V šedesátých letech se zúčastnil několika kolektivních výstav spolu s autory, kteří se zabývali strukturální abstrakcí, lettrismem a konstruktivismem.
Roku 1967 je spoluzakladatelem Klubu konkretistů a vystavuje v Alpbachu. Následujícího roku se zúčastnil výstav Nová citlivost (Křižovatka a hosté) v Praze a Brně a v letech 1968–1971 série výstav Klubu konkretistů doma a v zahraničí. Po okupaci roku 1968 část členů Klubu konkretistů emigrovala a v roce 1971 klub ukončil činnost. Kratina ztratil možnost vystavovat a až do roku 1989 soukromě a v izolaci rozvíjel možnosti svých transformovatelných objektů a psal k nim doprovodné texty. V letech 1980–1983 se věnoval fotografování náhrobků.
Po roce 1989 byla obnovena činnost regionálních sdružení Klubu konkretistů spojená s výstavami doma i v zahraničí. Kratina je zastoupen na všech významných výstavách mapujících moderní české výtvarné umění od počátku 60. let a na řadě autorských výstav v regionálních galeriích a v Praze. Retrospektivní výstavy mapující podrobně jeho dílo se uskutečnily až posmrtně v Liberci (2000) a roku 2013 v Galerii hlavního města Prahy (Dům U Kamenného zvonu).