Vůdčí osobnost moravské archeologie 2. poloviny 19. století. Při povstání v roce 1848 ošetřoval v Praze raněné na barikádách. V letech 1861–1883 byl členem obecní rady v Blansku.
Jeho vnukem byl speleolog a archeolog prof. dr. Karel Absolon i významný brněnský lékař MUDr. Jaroslav Bakeš.

Jedovnice,
Blansko (třípokojový byt v zámku, pak nový dům před zámkem),
Olomouc (od roku 1883)

Blansko (28. 3. 1884)

studoval v Praze,
18. 12. 1848 promoval na vídeňské univerzitě (práce o nemocech ušního bubínku)

busta před Východem z Punkvy,
plaketa nad vchodem jeskyně Býčí skála,
pamětní deska v předsíni jeskyně Býčí skála (od roku 2006), připomínající objev halštatského obětiště v roce 1872,
pamětní deska před blanenským zámkem (v roce 1969 při otevření Okresního vlastivědného musea),
pamětní deska na Wanklově náměstí ve Sloupě

zobrazit

ve čtyřicátých letech začínal jako asistent profesora Josefa Hyrtla na vídeňské univerzitě,
od roku 1849 knížecí lékař v Blansku

byl jedním z prvních členů Deutsche Gesellschaft für Anthropologie,
Ethnologie und Uhrgeschichte (založené Rudolfem Virchowem v roce 1870 v Mohuči) a člen Anthropologické společnosti vídeňské (založené rovněž v roce 1870 Karlem Rokitanským),
zakladatel Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci v roce 1883 (spolu se svým zetěm, prof. J. Havelkou)

Olomouc, společná hrobka s prof. Havelkou (zeť) a P. Ignátem Wurmem (spolupracovník)

- Wanklovo náměstí v centru Blanska
- Wanklovo náměstí ve Sloupě (okr. Blansko)
- trilobit z moravského devonu Cyrtosymbole Wankeli (paleontolog I. Chlupáč 1966)

Byl ve spojení s celým vědeckým světem své doby v zoologii, paleontologii a antropologii. V počátcích své badatelské činnosti se soustředil na tzv. "slepou jeskynní zvířenu" a objevil řadu nových organismů.
Přátelil se s českým geografem a geodetem Karlem Kořistkou, profesorem geodézie na vysoké škole technické v Praze. Častým hostem u Wanklů býval i Josef Mánes. Spolu se svým švagrem a přáteli zmapoval v 50. a 60. letech řadu jeskyní Moravského krasu.
Svými výzkumy položil základy moravské paleontologie, v té době byly jeskyně systematicky vylupovány, diluviální kosti se totiž používaly v cukrovarech. Wankel tyto nálezy zachraňoval jak vlastní výzkumnou činností, tak i skupováním nálezů. Vymyslel si vlastní preparační metody a sestavoval kostry diluviálních zvířat i pro velká zahraniční muzea, např. Mnichov, Bern aj. Výsledky svých badatelských aktivit prezentoval na četných světových archeologických sjezdech.
Ve svém působišti Blansku byl velmi oblíben. Přestože se nikdy nenaučil správně česky byl velkým vlastencem a vedl k tomu i celou svou rodinu.
Mezi jeho přátele patřil i malíř Josef Mánes.

Wanklova (Stránice)

zobrazit

Karel Absolon
vnuk Jaroslav Bakeš
vnuk Věra Bednářová-Věrná
zabývala se studiem osobnosti Jiřího Wankla Jan Havelka
zeť Jindřicha Wankla Karel Jaroslav Maška
již v době studií J. Wankelovi pomáhal při terénních výzkumech i odborných pracích doma
další osoby (2)...

Eliška Wanklová (Šímová)
sňatek: 17. 8. 1851

Karla Bufková (Wanklová, provdaná Absolonová)
Lucie Bakešová (Wanklová)
s manželem Františkem Bakešem a synem bydlela v Ořechově u Brna Madlena Wanklová
Vlasta Havelková (Wanklová)
Leopoldina Marie Magdalena Wanklová

další děti (1)...

Damián Wankel
Magdalena Wankelová (Schwarzová)

významní představitelé antropologie a archeologie
pamětní deska: Pisárecká 5/01

22. 2. 2017
Výstava Karel Absolon - manažer a strůjce velkých vizí
byla mu věnována výstava 4. 3. 1888
Ustavující valná hromada Musejního spolku v Brně
předseda Muzejního spolku

moravská archeologie

Los