František Ryš

* 28.4.1905 Svinov (dnes Ostravy) – † 29.5.1942 Brno, Kounicovy koleje


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

odsouzen stanným soudem v Brně 29. 5. 1942 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Moravská Ostrava, Valdštejnova (Wallensteinstrasse) 22 (trvalé bydliště),
Brno-Jundrov, Jundorfstrasse, též Jundorferstrasse - Jundrovská 35,
Brno, Jesuitengasse 12


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
Junácký kříž „Za vlast“ 1939–1945, I. stupeň (zlatý kříž) in memoriam


jiné pocty

kapitán in memoriam,
jméno manželů Ryšových nese ulice ve Svinově, jejich jména jsou uvedena na pomníčku v parku ve Svinově (dnes Ostrava-Svinov)


zaměstnání

hostinský (povolání uvedeno v úmrtním protokolu)


odborné a zájmové organizace

Skaut


poznámky

V období první republiky se angažoval ve skautském hnutí na Ostravsku, v lednu 1924 založil a vedl I. oddíl junáka v Ostravě-Svinově, a to až do roku 1934.
V srpnu toho roku byl jmenován sborovým vůdcem a 22. 9. 1937 se stal skautským zpravodajem v samostatném skautském okrese Svinov. „Pokud jde o zaměstnání, bylo v době světové krize těžké se uživit, proto se musel otec spokojit s místem u tchána v restauraci o které si zapsal že: cituji: „Hospoda je hrozné místo pro člověka s ptačími křídly" (ze sdělení jeho dcery Jany Nejedlé pro naši encyklopedii).
Po okupaci byl se svým tchánem nájemcem restaurace ve spolkovém domu Blaník v Ostravě (dnešní Divadlo Petra Bezruče), kde se scházeli čs. dobrovolníci před odchodem za hranice. Když byla akce prozrazena a Ryšovi hrozilo zatčení, uprchl do Polska. Do čs. zahraničního vojska odveden 13. 8. 1939 v Krakově, Polsko. Kmenové číslo: 0.028/M. Jednotka při úmrtí: ČsVM v SSSR, výsadek S1/R.
Jako parašutista výsadku čs. vojenské mise ze SSSR byl vysazen ve čtyřčlenné skupině S-1 v noci z 9. na 10. 9. 1941 u Dřínova, spolu s npor. Bohuslavem Němcem, čet. Františkem Braunerem a svob. Janem Kasíkem. Jeho druhové byli postupně zatčeni, pouze jemu se dařilo unikat před zatčením až do května 1942 - v Brně se ukrýval v různých rodinách pod jménem Karel Šedivý (Brodová, Zelcovi, Kluchovi, Nečovi, Žůrkovi). Nejdéle (asi dva měsíce) pobýval u rodiny Kluchových v Brně, Jezuitská 13 (v domě se nacházela vinárna, takže jeho pobyt nebyl nápadný).
V Ostravě se ukrýval u rodiny Peterkovy, navázal kontakt s bratrem Rudolfem - ten byl po zatčení gestapem podroben drastickému výslechu a podílel se na vylákání a zatčení ostatních parašutistů.
František Ryš byl dopaden shodou neuvěřitelné (v tomto případě tragické) náhody, když 12. 5. 1942 potkal v Brně na Kolišti parašutistu Rudolfa Mišutku, vysazeného již dříve v roce 1941, který se po zatčení stal konfidentem gestapa. Ryš znal Mišutku z výcviku a netušil nic o jeho nové úloze. Odešli spolu k hlavnímu nádraží, kde jej zrádce nechal zatknout úředníkem gestapa, s nímž měl schůzku.
(Datum a místo narození Františka Ryše, dále rodinné vazby upřesnila paní Jana Nejedlá, děkujeme.)




osoby

František Brauner
člen výsadku Čs. vojenské mise v SSSR s označením S-1 Alexandra Brodová
spolupráce v odboji Alois Neča
spolupráce v odboji Ludmila Nečová
spolupráce v odboji Bohuslav Němec
velitel výsadku Čs. vojenské mise v SSSR s označením S-1
další osoby (6)...






ulice

Jundorfstrasse, též Jundorferstrasse - Jundrovská
bydliště uvedené v úmrtním protokolu (dnes Veslařská) Jesuitengasse
bydliště uvedené v tisku v oznámení o popravách


události

1. 6. 1942
Zápis popravených v Brně 29. 5. 1942
v protokolu uveden pod číslem 2175 a
29. 5. 1942
Popravy ve druhém stanném právu v Brně (pátek 29. května)
jeden z popravených


Menš, Jbre


Aktualizováno: 28. 03. 2020