rodiče použili pro syna znovu jméno Bohumil

Šlapanice čp. 107 (rodný dům),
Velké Meziříčí, Horní Město čp. 392 (doloženo v roce 1912)

Varhanická škola v Brně

učitel hudby ve Velkém Meziříčí

hřbitov ve Velkém Meziříčí

Základy hudebního vzdělání získal u svého otce. Na Varhanické škole v Brně byl žákem Leoše Janáčka. Celoživotním působištěm se mu stalo město Velké Meziříčí, kam se přistěhoval v roce 1910, aby zaujal místo po svém starším bratrovi, který se také věnoval hudbě.
Bohumil Svoboda se již v roce 1910 stal ředitelem hudební školy spolku Hlahol, později i sbormistrem spolku. Na hudební škole i na gymnáziu vyučoval hru na klavír a housle, zpěv sólový a sborový. Na gymnáziu vytvořil velmi úspěšný žákovský sbor.
Miloval hru na varhany, od roku 1921 působil jako varhaník a od roku 1923 až do roku 1953 jako ředitel kůru farního kostela sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí.
Ve své vlastní tvorbě se věnoval většinou skladbám chrámovým, které však zůstaly pouze v rukopise (ze skromnosti odmítal návrhy na vydání tiskem). Vynikl i jako klavírista, díky němu přijížděli do Velkého Meziříčí koncertovat známí umělci.
Byl váženou osobností města, patřil k učitelům (podobně jako jeho otec), přísným, ale spravedlivým, lidé oceňovali „jeho povahové rysy, moudrost, neobyčejnou slušnost, pokoru před Bohem, velkou lásku k hudbě, ve které byl každým coulem Mistr“ (Hurtík, s. d., s. 67).

Leoš Janáček
pedagog

Kateřina Svobodová (Frantálová)
sňatek: 22. 1. 1911, Jihlava (kostel Nanebevzetí Panny Marie)

Jiří Svoboda

Josef Svoboda
Františka Svobodová (Zemanová)

Alois Svoboda
Stanislav Svoboda
Jaroslav Svoboda
Josef Svoboda
Štěpánka Uhlířová (Svobodová)

další sourozenci (5)...

matriční záznam narození Bohumila Svobody
matriční záznam sňatku Bohumila Svobody

Menš