Jejím odborným zájmem byla starší česká literatura, zejména období humanismu a baroka. Je autorkou knižní monografie o nábožensky vzdělávací literatuře Knihy nábožné a prosté (2009), edičně připravila moralistní spis N. Vodňanského Široký plac neb Zrcadlo světa tohoto, též cestopisy Oldřicha Prefáta z Vlkanova a Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.
V analýzách se zaměřovala jak na spisy, tak na osobnosti českého humanismu a baroka Jana Blahoslava, Jana Amose Komenského či Bedřicha Bridela. V posledních letech se připojila k interdisciplinárnímu výzkumu kramářských písní, přispěla do několika kolektivních monografií a spolupracovala například na tvorbě dvou výstav o kramářských písních v MZM a byla spoluautorkou příslušných výstavních katalogů.
Vedle činnosti badatelské a editorské působila Hana Bočková také jako vysokoškolská pedagožka, věnovala se i úloze šéfredaktorky brněnského časopisu Bohemica Litteraria.

Www stránky

"Ohlédnutí Marie Hanzelkové na Hanou Bočkovou"

"Odešla Hana Bočková (1955–2024) "