Oldřich Pechal
* 12.5.1913 Osvětimany (okres Uherské Hradiště) † 22.9.1942 Mauthausen
válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo
česká
Rakousko-Uhersko, ČSR
Gestapáky udivoval po zatčení obrovskou tělesnou silou, protože se mu podařilo zohýbat dvoje ruční pouta systému Schwarz. Proto byl v Kounicových kolejích připoután ve svěrací kazajce k posteli, zůstával stále pod dozorem, jídlem ho krmil některý vězeň. Podroben velkému týrání.
Odsouzen stanným soudem v Brně dne 30. 6. 1942 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti, pro přípravu velezrady a kvůli vraždě k trestu smrti a zabavení veškerého majetku.
popraven
Osvětimany čp. 15 (doloženo v roce 1921),
Vřesovice (okres Hodonín)
Klvaňovo gymnázium v Kyjově (1934 maturita)
v obci Vřesovice je jeho jméno uvedeno na pomníku obětí první a druhé světové války (náves u kaple) a na pomníku věnovaném příslušníkům Pechalovy rodiny (náves u obecního úřadu),
pamětní deska mu byla odhalena na budově gymnázia v Kyjově
voják z povolání (při odchodu do zahraničí poručík pěchoty v záloze)
Prezentován 8. 10. 1939 v Agde (Francie), osobní číslo: Z; J-1478. Jednotka při úmrtí: MNO-VB, zvláštní skupina, výsadek Zinc.
Paraskupina ZINC (nadporučík Oldřich Pechal - velitel, rotný Arnošt Mikš - zástupce, četař Viliam Gerik - radiotelegrafista s radiovou stanicí LÍDA) byla vysazena v noci z 27. na 28. března 1942. Jejich úkolem byla především organizační činnost, vytváření odbojové sítě na Moravě. K vysazení došlo chybou navigace u Gbel. Parašutisté se vydali směrem ke slovensko-moravské hranici. Gerik s Mikšem ji přešli bez problémů, Pechal padl do rukou dvěma německým celníkům, které zastřelil. Při útěku však ztratil kufřík s penězi a doklady, podle kterých byl identifikován (měl svůj původní průkaz jen s pozměněným příjmením).
Pechal přešel na Moravu a obrátil se o pomoc na příbuzné - 6. dubna 1942 navštívil švagra, učitele Cyrila Žižlavského v Koryčanech.
Již 8. dubna si přišlo pro Žižlavského gestapo, přes zranění se mu podařilo uprchnout. Pechal a Žižlavský byli převezeni do Kyjova. Žižlavského zde ošetřil MUDr. Vladimír Dunděra. Od 6. května našli oba uprchlíci úkryt na faře ve Ždánicích.
Při hledání dalšího spojení narazil Pechal přes bzeneckého učitele Antonína Straku na konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka. Pechal byl vylákán na chatu u brněnské přehrady, zde gestapem zatčen 2. června.
Jeho odvaha a velký odpor při zatýkání vyvolaly mimořádná opatření ve vězení v Kounicových kolejích (blok A, cela č. 8). Odsouzen dne 30. 6. 1942 k trestu smrti, k výkonu převezen do koncentračního tábora Mauthausen. Poprava oběšením byla záměrně dehonestující.
Oldřicha Pechala velice obdivoval parašutista Karel Čurda - když se dověděl z novin 13. 6. 1942, že v Brně bylo předchozí den popraveno osm příbuzných z rodiny Pechalovy, definitivně dospěl k rozhodnutí vyzradit účastníky atentátu na R. Heydricha.
Osudy dalších členů výsadku ZINC: Mikš se dostal později do Prahy, navázal spojení se členy dalšího z výsadků, padl 30. 4. 1942 při přestřelce s četníky. Gerik se také dostal do Prahy, ale na dvou adresách, které dostal pro poskytnutí pomoci, neuspěl. Přihlásil se na četnickém ředitelství, zřejmě se domníval, že jej jako příslušníka Slovenského štátu pošlou domů. Předán však gestapu, stal se konfidentem. Protože neplnil své úkoly ke spokojenosti gestapa, byl uvězněn a poslán později do koncentračního tábora v Dachau.
Po osvobození se přihlásil našim úřadům, souzen Mimořádným lidovým soudem a po odsouzení k smrti popraven 29. 4. 1947.
Vladimír Dunděra
Vladimír Dunděra léčil nemocného Pechala na faře ve Ždánicích
Gabriela Dunděrová
paní Dunděrová ošetřovala spolu s manželem Oldřicha Pechala na faře ve Ždánicích
František Hložek
Fr. Hložek byl strýcem O. Pechala
Václav Kostiha
farář Kostiha ukrýval Pechala na faře ve Ždánicích
Karel A. Macháček
spolužák na gymnáziu
další osoby (13)...
6. 4. 2024
Vysazení dalších 40 lip v Aleji parašutistů na Třebíčsku
jemu vysazena lípa 6. 4. 2024
Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.