španělská

Francisco Ferrer Guardia patřil mezi přívržence republikánského radikála Manuela Ruize Zorilly, žijícího ve francouzském exilu, pro kterého začal pracovat jako kurýr. Roku 1885 byl pro své politické aktivity nucen opustit Španělsko a spolu s manželkou (rozveden v roce 1899) a třemi dětmi se usadil v Paříži, kde pracoval především jako učitel španělštiny.
Po Ruizově smrti časem přešel od republikánských myšlenek k anarchismu. Ferrer se, vzhledem ke své profesi, soustředil na aplikaci anarchistických principů v oblasti vzdělávání. Vytvořil postupně koncept reformní anarchistické pedagogiky, jež měla realizovat teorii „výuky podle rozumu“ v „racionální škole“ s antiklerikální a antimilitaristickou výchovou.
V lednu 1901 Ferrer obdržel nečekané dědictví od své bývalé žákyně Jeanne Ernestine Meunie - to mu umožnilo návrat do Barcelony a vystavění první Moderní školy. První školu otevřel Ferrer v Caile de las Cortes v září 1901, další pobočka vznikla v textilním centru Villanueva y Gettira v roce 1905.

kurýr v Paříži,
učitel španělštiny v Paříži

Roku 1906 byl obviněn za spoluúčast na pokusu o vraždu krále Alfonsa XIII., následně byl zatčen a uvězněn v Madridu. Pro nedostatek důkazů byl propuštěn, a tak mohl pokračovat v pedagogické činnosti. Té se věnoval do roku 1909, kdy byl usvědčen za spoluúčast na barcelonském povstání.
V tomto zinscenovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti. Přes silné mezinárodní protesty, a to nejen z anarchistických řad, ale např. i od G. B. Shawa, A. C. Doyla a dalších známých osobností, byla poprava vykonána 13. října.

Ferrerova (Černovice)

MJ