Během studií byl členem Akademického pěveckého sdružení Moravan. Po boku Dalibora Spilky dirigoval pěvecký sbor Radost při JAMU, v září 1962 byl soubor Radost sloučen s Vysokoškolským pěveckým sdružením, které v té době řídil Petr Řezníček. Vznikl tak osmdesátičlenný Brněnský vysokoškolský sbor (později přejmenován na Brněnský akademický sbor) vedený společně Řezníčkem a Pančíkem.
Pod jeho vedením se stal špičkovým kolektivem brněnský operní sbor Státního divadla, což prokázal při četných hostováních v řadě zemí Evropy a rovněž i v Japonsku. Všude se skvěle prezentoval v náročných sborových partiích oper, kantát a oratorií. Josef Pančík je velmi často zván k nastudování sborů pro inscenace v zahraničních divadlech, zejména v Itálii a ve Španělsku. Za 52 let svého působení jako sbormistr nastudoval 150 operních titulů. Mezi nejvýznamnější patří opery Giuseppe Verdiho, Richarda Wagnera, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, kompletní operní dílo Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany.
Samostatnou kapitolou mimořádně úspěšné a plodné umělecké kariéry je jeho působení sbormistra a uměleckého vedoucího Brněnských madrigalistů, s nimiž nahrál velké množství skladeb pro ČsRo a několik gramofonových desek. Uskutečnili na pět stovek koncertů doma i v zahraničí, v roce 1990 také v USA. Roku 1992 sbor ukončil svou činnost.

Www stránky

"Český hudební slovník osob a institucí - Pančík, Josef"

"Josef Pančík: Brněnští madrigalisté, to byla fantastická parta"