Karel Čápek
* 23.7.1892 Olešnice (okres Blansko) † 30.9.1941 Brno, Kounicovy koleje
válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo
česká
Rakousko-Uhersko, ČSR
odsouzen stanným soudem v Brně 30. 9. 1941 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku
popraven
Olešnice čp. 18 (rodný dům),
Brno, Jesuitská 5/7
Olešnice (17. 9. 1946)
česká reálka v Novém Městě na Moravě (1912 maturita),
kurz na obchodní akademii ve Vídni,
škola pro důstojníky v záloze v Brně a Vídni (ukončení v roce 1914)
Řád „Sokol“ s hvězdou (1919),
Revoluční medaile (1920),
Medaile vítězství (1920),
Československý válečný kříž (1921),
Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1945),
povýšen do hodnosti brigádního generála in memoriam (1946)
busta na rodném domě v Olešnici,
ulice generála Čápka v Olešnici,
brigádní generál,
pamětní deska odhalena v Olešnici na rodném domě 29. 9. 1946 (v roce 2005 pamětní deska přenesena na budovu radnice),
jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek v Olešnici,
Čápkovo jméno je uvedeno i na pamětní desce obětí okupace z řad příslušníků 6. pluku Hanáckého v Olomouci, náměstí Republiky
voják z povolání (v době popravy ve výslužbě)
Sokol (župa Krále Jiřího, Sokol Olešnice)
Odveden 6. 5. 1913 na 12 měsíců činné služby jako jednoroční dobrovolník; 1. 10. 1913 vtělen k zeměbraneckému pluku číslo 14; do první světové války odešel jako desátník, záhy padl do ruského zajetí; do čsl. legií vstoupil dne 4. 8. 1916 jako střelec; 10. 1. 1917 zařazen do zálohy důstojníků pro formování čsl. vojenské části v Bělgorodě; 8. 6. 1917 zařazen k 6. Hanáckému pluku v hodnosti praporčíka; dne 6. 12. 1917 odvelen jako posluchač do kurzů při francouzské misi v Jasách; 28. 3. 1918 se vrátil k pluku a převzal velení 1. kulometného oddělení, účastnil se všech bojů na magistrále; 1. 12. 1918 povýšen na kapitána.
Do vlasti se vracel na lodi Prezident Grant, návrat 19. 6. 1920. V čsl. armádě nastoupil službu u 6. hanáckého pluku v Olomouci, po absolvování předepsaných kurzů jmenován plukovníkem pěchoty. V letech 1937–1938 byl osobním referentem u MNO pro důstojníky pěchoty. Po Mnichovu se stal velitelem pěšího pluku 43 v Brně (do 15. 3. 1939).
Po okupaci odešel do výslužby a zdržoval se u svého bratra, řezníka v Olešnici, kterému vedl účetnictví. Do odboje v Obraně národa (kraj Brno-okres, 4. krajský velitel) se zapojil již v dubnu 1939, spolupracoval s brigádním generálem Ždímalem. Zatčen byl 30. 10. 1940 jako rukojmí v Olešnici, vězněn v Olomouci.
Po celou dobu věznění pevně věřil v prohru Německa, podle jeho názoru bude válka dlouhá a vstoupí do ní Rusko i Amerika. Spoluvězni po válce vzpomínali, jak z balíčků, které dostával z domova, jim vždy dal potraviny. Dne 11. 2. 1941 převezen do Brna, noc na 12. 2. strávil ve věznici Pod Kaštany, poté byl přemístěn do Kounicových kolejí, na blok A. Gestapo totiž zjistilo, že má v rukou významného odbojáře. Čápek byl Internován převážně v samovazbě bez možnosti jakéhokoli písemného nebo ústního kontaktu s rodinou. Jeho manželce paní Marii Čápkové byla povolena jen jedna krátká návštěva asi čtrnáct dnů před jeho popravou. Svého manžela jen stěží poznala - byl velmi vyhublý a ztýraný.
Karel Čápek nikdy nikoho neprozradil, takže z okruhu odbojářů, které získal a vedl, nebyl nikdo zatčen. Zpopelněn v Krematoriu města Brna 2. 10. 1941, číslo kremace 5181.
(Výše uvedené informace laskavě doplnila dne 25. 2. 2008 JUDr. Karla Hladilová, dcera brig. generála Karla Čápka, děkujeme. Další životopisné údaje doplnil 5. 5. 2011 pan Rudolf Čápek, děkujeme.)
Čápkova (Veveří)
Kamil Nesveda
spolupráce v odboji
Václav Ždímal
spolupráce v odboji
Marie Čápková (Očková)
sňatek: 6. 1. 1921, Brno (vojenský kostel)
Jesuitská
bydliště (dnes Jezuitská)
2. 10. 1941
Zápis popravených v Brně ve dnech 30. 9. 1941 a 1. 10. 1941
v úmrtním protokolu uveden pod číslem 3566a
30. 9. 1941
Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 30. září)
popraven
Menš, Čoup
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.