Antonín Gšventner

* 9.1.1896 Dačice (okres Jindřichův Hradec) – † 30.9.1941 Brno, Kounicovy koleje


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

odsouzen stanným soudem v Brně 30. 9. 1941 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Brno, Pražská 43


vzdělání

První české gymnasium v Brně (1915 maturita)


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1914–1918,
Československý válečný kříž 1939 in memoriam


jiné pocty

podplukovník in memoriam (1946),
jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek v Dačicích


zaměstnání

voják z povolání (major),
úředník správy města Brna


odborné a zájmové organizace

ČsOL (předseda odbočky v posádkách ve Znojmě a v Martině)


poznámky

V rakousko-uherské armádě příslušník 81. pěšího pluku, jednoroční dobrovolník, desátník. Zajat 14. 9. 1915 u Tarnopolu. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Buzuluk.
Do čs. legie v Rusku zařazen 18. 11. 1918, štáb čsl. vojsk, vojín. Konec v legiích 1920, poslední útvar: int. 1. střelecká divize, poslední hodnost: nadporučík. Domů se vracel přes Japonsko a Indii.
V československé armádě sloužil jako pobočník a později velitel roty u pěšího pluku 24 ve Znojmě. V roce 1930 byl přeložen k horskému praporu do Turčanského Sv. Martina, odtud byl přeložen do Olomouce, Zábřehu a nakonec do Brna ke III. sboru jako styčný důstojník zemského finančního ředitelství. Po okupaci byl přidělen bernímu úřadu v Brně.
Za nacistické okupace zapojen v odbojové organizaci Obrana národa (Oblastní velitelství Morava-západ, kraj Brno-město). Zatčen 6. 5. 1941. Podle vzpomínek rodinných příslušníků gestapo neprovedlo zřejmě domovní prohlídku, manželka s dcerou celou noc po zatčení pálily různé doklady. Na gestapu tvrdě vyslýchán, po výsleších, někdy v srpnu nebo září, měl být převezen do Německa.
Po vyhlášení prvního stanného práva byl mezi prvními popravenými, o posledních okamžicích života se dověděla rodina po válce od spoluvězně z Adamova. Rozsudek A. Gšventnerovi oznámili 30. 9. 1941 ráno, vykonán byl týž den v 16.39 nebo 16.41 hodin. Neměl strach o svůj život, ale měl obavy o manželku a dceru. Nesměl napsat žádný poslední dopis, o jeho smrti se manželka dozvěděla až z novin, kde byly popravy oznamovány. Jeho otec, který měl tehdy 89 let, krátce na to zemřel.

Podle vzpomínek vnuka, který dědečka znal jen ze vzpomínek babičky a maminky, byl jeho dědeček společenský člověk, rád chodil také na ryby, nebyl však manuálně zručný.
Úmrtní list (Farní úřad Brno-Komín, Kniha zemřelých, svazek XI, str. 342, viz fotokopie - Menš) vystavil 27. 10. 1941 farář v Brně-Komíně Cyril Růžička. Jako příčina smrti uvedeno: „Vykonání rozsudku smrti podle stanného práva“. Zpopelnění v Krematoriu města Brna dne 2. 10. 1941, zpopelnění číslo 5 186.
(Životopisné údaje a fotografie doplnil 5. 11. 2008 čtenář naší encyklopedie, vnuk Ant. Gšventnera, pan Petr Hemala z Prahy, děkujeme.)




osoby

Břetislav Bakala
spolužák Kamil Nesveda
spolupráce v odboji


partneři



ulice

Pražská
bydliště


osoba na objektech

oběti okupace
pamětní deska: Malinovského náměstí 3/02


události

2. 10. 1941
Zápis popravených v Brně ve dnech 30. 9. 1941 a 1. 10. 1941
v úmrtním protokolu uveden pod číslem 3566 f
30. 9. 1941
Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 30. září)
popraven


související odkazy

Menš


Aktualizováno: 13. 04. 2020