Internetová encyklopedie dějin Brna

Antonín Gšventner

    Antonín Gšventner


    • * 9.1.1896 Dačice – † 30.9.1941 Brno, Kounicovy koleje


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • bydliště

      Brno, Pražská 43


    • vzdělání

      První české gymnasium v Brně (1915 maturita)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam

    • jiné pocty

      podplukovník in memoriam (1946)


    • zaměstnání

      voják z povolání (major),
      úředník správy města Brna

    • odborné a zájmové organizace

      ČsOL (předseda odbočky v posádkách ve Znojmě a v Martině)


    • poznámky

      Domovská obec: Dačice, okr. Dačice.
      V rakousko-uherské armádě příslušník 81. pěšího pluku, jednoroční dobrovolník, desátník. Zajat 14. 9. 1915 u Tarnopolu. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Buzuluk.
      Do čs. legie v Rusku zařazen 18. 11. 1918, štáb čsl. vojsk, vojín. Konec v legiích 1920, poslední útvar: int. 1. střelecká divize, poslední hodnost: nadporučík. Domů se vracel přes Japonsko a Indii.
      V československé armádě sloužil jako pobočník a později velitel roty u pěšího pluku 24 ve Znojmě. V roce 1930 byl přeložen k horskému praporu do Turčanského Sv. Martina, odtud byl přeložen do Olomouce, Zábřehu a nakonec do Brna ke III. sboru jako styčný důstojník zemského finančního ředitelství. Po okupaci byl přidělen bernímu úřadu v Brně.
      Za nacistické okupace zapojen v odbojové organizaci Obrana národa (Oblastní velitelství Morava-západ, kraj Brno-město). Zatčen 6. 5. 1941. Podle vzpomínek rodinných příslušníků gestapo neprovedlo zřejmě domovní prohlídku, manželka s dcerou celou noc po zatčení pálily různé doklady. Na gestapu tvrdě vyslýchán, po výsleších, někdy v srpnu nebo září, měl být převezen do Německa.
      Po vyhlášení prvního stanného práva byl mezi prvními popravenými, o posledních okamžicích života se dověděla rodina po válce od spoluvězně z Adamova. Rozsudek A. Gšventnerovi oznámili 30. 9. 1941 ráno, vykonán byl týž den v 16.39 nebo 16.41 hodin. Neměl strach o svůj život, ale měl obavy o manželku a dceru. Nesměl napsat žádný poslední dopis, o jeho smrti se manželka dozvěděla až z novin, kde byly popravy oznamovány. Jeho otec, který měl tehdy 89 let, krátce na to zemřel.

      Podle vzpomínek vnuka, který dědečka znal jen ze vzpomínek babičky a maminky, byl jeho dědeček společenský člověk, rád chodil také na ryby, nebyl však manuálně zručný.
      Úmrtní list (Farní úřad Brno-Komín, Kniha zemřelých, svazek XI, str. 342, viz fotokopie - Menš) vystavil 27. 10. 1941 farář v Brně-Komíně Cyril Růžička. Jako příčina smrti uvedeno: "Vykonání rozsudku smrti podle stanného práva". Zpopelnění v Krematoriu města Brna dne 2. 10. 1941, zpopelnění číslo 5 186.

      (Životopisné údaje a fotografie doplnil 5. 11. 2008 čtenář naší encyklopedie, vnuk Ant. Gšventnera, pan Petr Hemala z Prahy, děkujeme.)


    • obrazy

      img7776.jpg img7777.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Břetislav Bakala
      spolužák


    • partneři

      Blanka Gšventnerová (Holoušová)
      sňatek: 1924


    • děti

      Soňa Hemalová (Gšventnerová)


    • sourozenci

      Marie Gšventnerová
      Vojtěch Gšventner


    • ulice

      Pražská


    • osoba na objektech

      oběti okupace
      pamětní deska: Malinovského náměstí 3/02


    • události

      2. 10. 1941
      Zápis popravených v Brně ve dnech 30. 9. 1941 a 1. 10. 1941
      v úmrtním protokolu číslo 3566 f
      30. 9. 1941
      Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 30. září)
      jeden z popravených


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 05. 01. 2019

Úmrtní list Antonína Gšventnera. Fotografii poskytl pan Petr Hemala; děkujeme.