„Kdo má zdravé ruce a může pracovat, pracovat musí. Ostatním je zapotřebí pomoci!“ (životní krédo)

Svitavy, Melzgasse 90 (rodný dům),
New York

1839–1844 piaristické gymnázium v Litomyšli,
1844–1846 filozofická fakulta v Brně,
1846–1847 studium filozofie ve Vídni,
studium práv v Praze (1847)

v roce 2000 mu byla na budově bývalé knihovny ve Svitavách odhalena pamětní deska ke 100. výročí úmrtí

sazeč, redaktor a hlavní asistent a poté i ředitel redakce vydavatelství německých novin „New Yorker Staats-Zeitung“ v USA (v roce 1859 se stal po sňatku s ovdovělou majitelkou novin Annou Uhlovou spolumajitelem novin)

Demokratická strana (USA)

v New Yorku se stal členem řady krajanských spolků a organizací (prezident newyorského pěveckého kroužku „New Yorker Liederkranzes“,
člen vedení Německé banky a spořitelny, německé nemocnice a pojišťovny „Germanie“,
v městské správě zastával funkci dozorce města nad řešením otázek ve školství, 1870–1873 univerzitní regent)

Greenwoodský hřbitov v New Yorku

Účastnil se revolučních bojů 1848 v Praze, kde vstoupil do Akademické legie (za účast v bojích na barikádách a po potlačení studentských nepokojů byl pro své styky s ruským revolucionářem M. A. Bakuninem pronásledován rakouskou policií).
Vydán na něj zatykač, odešel do ciziny, po ročním pobytu v Německu roku 1850 emigroval do USA. Zde začal nejdříve pracovat jako nádeník a pomocný dělník v přístavu v New Yorku, po nocích se učil angličtinu.
Později se stal sazečem vlivného německého deníku New Yorker Staats-Zeitung, který patřil německé emigrantské rodině Uhlových. Postoupil do redakce, kde glosoval politický život v Americe.
Po sňatku s vdovou po majiteli listu se postupně oba manželé stali významnými občany města. On byl jako člen Demokratické strany dokonce navržen na kandidáta na starostu New Yorku, ale kandidaturu odmítl. Paní Ottendorferová se věnovala dobročinnosti (zakladatelka mnoha sirotčinců, chorobinců a nemocnic).

Také V. O. Ottendorfer se věnoval nadační a charitativní činnosti:
- V roce 1886 mohly být na základě jeho finančních darů otevřeny ve Svitavách nemocnice a sirotčinec spojený s chudobincem.
- V roce 1892 byla ve Svitavách zřízena nákladem 300 000 zlatých Veřejná knihovna a čítárna, postavená na místě Ottendorferova rodného domu, jejím architektem je Germano Wanderley z Brna. Knihovna měla na 23 000 svazků a patřila k největším německým knihovnám na Moravě (také na knihovní fond Ottendorfer přispěl). V roce 2008 byl dům rekonstruován a dnes v něm sídlí jediné muzeum esperanta v ČR. Valentin Oswald Ottendorfer měl podíl i na stavbě Vyšší zemské reálné školy ve Svitavách a městu věnoval přes jeden milion zlatých.
Rodnému městu věnoval i kašnu se sousoším Mateřská láska na památku své matky (dnes se socha nachází v parku Jana Palacha).

Také ve městě Brně zanechal výraznou památku. Patřil mezi mecenáše městského sirotčince, značnou částkou přispěl i na stavbu Německého domu v Brně.

Germano Wanderley
Wanderley byl architektem knihovny a čítárny ve Svitavách, které byly postaveny na místě rodného domu Ottendorfera

Anna Ottendorfer (ovdovělá Uhl)
sňatek: 1859 v New Yorku

městský chlapecký sirotčinec
pamětní deska: Gorkého 14/01

17. 5. 1891
Slavnostní otevření Německého domu v Brně
značnou částkou přispěl na stavbu Německého domu

MJ, Menš