Filip Smutný

* 1.5.1818 Hruška (okres Prostějov) – † 20.6.1857 Brno, Špilberk


špilberský vězeň, hostinský a řezník z Habrovan


národnost

česká


státní příslušnost

Rakouské císařství


zajímavé okolnosti

jeden ze známých špilberských vězňů, jehož případ (vražda manželky a tří dětí) se stal námětem kramářské písně i každého tištěného průvodce po Špilberku


příčina úmrtí

úbytě (forma TBC)


bydliště

Hruška čp. 51 (rodný dům),
Habrovany čp. 49 (bydliště s místo rodinné tragédie)


zaměstnání

hostinský a řezník



poznámky

Filip Smutný měl milostný poměr se služebnou Marií Šimáčkovou, což mu manželka neustále vyčítala. Po jedné z hádek, v noci ze 3. na 4. září 1850, Smutný ozbrojený řeznickou sekyrou a řeznickým nožem, zabil nejdříve jedno z dětí, poté manželku, další dcerku a nakonec milovanou maličkou Josefku, která v té době měla pouhých 5 měsíců a 5 dní. Pak kolem mrtvých rozestavěl hořící lojové svíčky, sepsal písemné doznání a poslední vůli. Jako motiv zabití svých dětí uvedl, že nemohl děti nechat naživu poté, kdy manželka je mrtvá a on propadne katovi. Vedle dopisu položil peníze na pohřeb, pečlivě zamkl dům a odešel se vydat soudu.
Podle dobového tisku, který o případu informoval, „stopy pomatení mysli nebyly zjištěny“. Veřejné hlavní líčení se konalo v Brně dne 12. 12. 1850, rozsudek, trest smrti provazem, musel potvrdit ještě panovník. Císař František Josef I. dne 9. 1. 1851 trest změnil na 20 let těžkého žaláře. Na Špilberk nastoupil Filip Smutný 13. 1. 1851.
V Kmenové knize špilberských vězňů je popis jeho osoby: střední, poněkud silnější postava, podlouhlý obličej, souměrná ústa, dlouhý špičatý nos, hnědé oči a tmavé vlasy; na obou předloktích tetování; pravé předloktí: rudé srdce uvnitř s iniciálami FS a letopočtem, levé předloktí: červeně volská hlava, po stranách řeznická sekyra a řeznický nůž.
Údaje o rodinných poměrech vystihují tragédii: vdovec, bezdětný, poslední spáchaný zločin: úkladná vražda manželky a dětí. Smutný zemřel po šesti letech a několika měsících věznění 20. 6. 1857 ve 13.30 hodin na častou nemoc špilberských vězňů, úbytě. Pohřeb se konal 22. 7. 1857 na Městský hřbitov.
Jeho milenka, Marie Šimáčková, prý kupovala a ničila kramářské písně, které celou tragédii barvitě líčily.






ulice

Špilberk
místo úmrtí


stavby

park Tyršův sad
Kounicova
špilberský vězeň, hostinský a řezník z Habrovan; místo posledního odpočinku
Hrad a pevnost Špilberk
Špilberk 1/210
kriminální vězeň, který zde zemřel


Menš


Aktualizováno: 28. 05. 2019