Internetová encyklopedie dějin Brna

Jaroslav Čižmář

    Jaroslav Čižmář

    • * 15.1.1886 Veselí u Vizovic (okres Zlín) – † 21.11.1947 u Ploužnice (dnes MČ Lomnice nad Popelkou, okres Semily)

    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; akce 1. 9. 1939

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR

    • zajímavé okolnosti

      jedna z osobností, které se zasloužily o vznik Muzea odboje na Špilberku

    • příčina úmrtí

      při leteckém neštěstí

    • bydliště

      Brno:
      - Veveří 6 
      - Hlinky 82

    • vzdělání

      vinařsko-ovocnická škola v Mělníku

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1914–1918,
      a další vyznamenání

    • dílo

      - Museum odboje v Brně. Brno, Moravský legionář 1930.
      - Kapitoly o víně.

    • zaměstnání

      vinařská praxe v Rusku v Zakavkazí,
      od roku 1920 státní sklepní inspektor

    • odborné a zájmové organizace

      Československá obec legionářská (řada funkcí),
      Kuratorium Musea odboje v Brně (předseda),
      tajemník Zemského národního výboru v Brně

    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H 4, hrob č. 126 (bronzový medailon s reliefním portrétem vytvořil po roce 1947 sochař Rudolf Hlavica)

    • poznámky

      Domovská obec: Jelisavetpol (Rusko, dnes Gandža v Azerbájdžánu); Vizovice, okr. Holešov.
      Nebyl zajat, v době vypuknutí první světové války pracoval v Rusku jako vinařský odborník. Do čs. legie v Rusku zařazen 30. 8. 1914, Česká družina, vojín. Konec v legiích 30. 1. 1920, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: důst. zástupce. Demobilizován.
      Po návratu z ruských legií publikoval řadu novinových článků a několik knih s legionářskou tématikou. Podílel se na otevření a provozu Muzea odboje na Špilberku. V den vypuknutí druhé světové války byl zatčen v akci Albrecht der Erste jako rukojmí. Vězněn v Brně na Špilberku a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald.

      Po skončení druhé světové války se pokoušel o obnovení legionářského muzea na Špilberku, ale úsilí přetrhla jeho tragická smrt. Jaroslav Čižmář zahynul při katastrofě letounu Lisunov Li-2P YR-TAI (výrobní číslo 18423509) rumunsko-sovětské společnosti TARS, který se 21. 11. 1947 na pravidelné lince z Bukurešti do Prahy dostal do vážných problémů. Na palubě letounu bylo 5 členů posádky a 21 cestujících.
      Pravděpodobně selhalo radiovybavení a posádka po setmění ztratila orientaci. Letoun minul plánovanou destinaci o několik desítek kilometrů východně a dostal se do kopcovitého terénu v oblasti Semil. Posádka se zřejmě pokusila obnovit orientaci v přízemním letu, ale v oblasti panovala mlha. Letoun kolem 18.00 hodin zachytil o stromy nedaleko železniční zastávky v Ploužnici, byl stržen do lesa, vytvořil několik desítek metrů dlouhý průsek a dopadl na přilehlé pole. Jedna z palivových nádrží explodovala a téměř celý letoun shořel. Zahynulo 5 členů posádky a 8 cestujících.
      (Informace o havárii letounu pro naši encyklopedii doplnil pan Emil Komjati, děkujeme.)

      Nekrology:
      - Naše Valašsko, 11, 1948, s. 43–44.
      - Vinařský obzor, 41, 1948, s. 34–36.

    • obrazy

      img9886.jpg

    • prameny, literatura

    • osoby

      Rudolf Hlavica
      R. Hlavica je autorem bronzového medailonu s reliefním portrétem na hrobě J. Čižmáře

    • partneři

      Terezie Čižmářová (Dýmová)

    • děti

      Alexej Čižmář

    • ulice

      Veveří
      bydliště doložené v roce 1939 Hlinky
      bydliště doložené v roce 1947

    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku

    • události

      27. 10. 1946
      Položení základního kamene k pomníku T. G. Masaryka
      představitel čsl. obce legionářské       17. 6. 1928
      Slavnostní otevření "Musea odboje" na Špilberku
      předseda Kuratoria Musea odboje na Špilberku

    • autor

      Menš

    Máte více informací?

Aktualizováno: 30. 12. 2018
Představitel čsl. obce legionářské Jaroslav Čižmář a jeho poklep na základní kámen pomníku prezidenta T. G. Masaryka na Moravském náměstí dne 28. 10. 1946. Zdroj: AMB, fond U5 - sbírka footgrafií, album XXV 39, s. 17.