italská

od 23. 9. 1821 do 1. 3. 1823 internován v Brně

Brno, hostinec U Tří knížat, v Poštovské ulici,
později (od října 1821) Velké náměstí č. 17,
od listopadu 1822 si najal nový byt u lékárníka Gottlieba na témže náměstí

voják

Postaven do čela vojenských oddílů, kterými se chtěla Neapol bránit vojenské intervenci rakouského císaře a ruského cara. Po bitvě u Rieti 7. 3. 1821 se Colletta spojeneckým vojskům vzdal a byl poslán do internace v Brně. Město sice nesměl opustit, ale příkaz nedodržoval (zajížděl například do míst slavkovské bitvy), po městě chodil přes zákaz v uniformě atp. Nejdříve bydlel v hostinci U Tří knížat, později v domě na Velkém náměstí, kam si pozval i manželku (nebo družku) Marii Gaston a syna. Snažil se zvládnout základy němčiny a francouzštiny, stýkal se s knězem Vincencem Žákem (překladatel z italštiny, později duchovní správce u italských vězňů na Špilberku).
V Brně začal práci na svém díle Dějiny neapolského království, zahrnující období let 1734 až 1825; popsal nejdříve dobu, kterou zažil, pak teprve období starší, které znal z vyprávění pamětníků a z literatury.
Po propuštění se nesměl vrátit do Neapole, usadil se ve Florencii. Zpočátku si musel pobyt v Brně financovat z vlastních prostředků, později dostával podporu vyplácenou rakouskou vládou, ale krytou neapolskou vládou z majetku vyhnance. Když v roce 1822 přišli na Špilberk první italští karbonáři (zpráva o rozsudcích se objevila v Brněnských novinách), poslal sluhu ke Špilberku, aby získal bližší informace. Spolu s ním byl v Brně internován další účastník neapolské revoluce, Gabriele Pepe. Z Brna odcestovali 1. 3. 1823.

Gabriele Pepe
společná internace v Brně v letech 1821–1823

Federico Collettta

Schwanzův palác
náměstí Svobody 17/86
v tomto domě bydlel v době internace v letech 1821–1823

Menš