česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

popraven ve věznici

Tasov čp. 101 (rodný dům),
Velká Bíteš, Náměstí č. 7 (do roku 1945, dnes Masarykovo náměstí),
Brno, Poštovská 11

Vojenská akademie v Hranicích na Moravě

Československý válečný kříž 1939,
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem,
Československá medaile Za zásluhy I. stupně,
Odznak čs. partyzána,
Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 (vyznamenání SSSR),
Řád Bílého lva III. třídy in memoriam (1997)
medaile „Za zásluhy Sokola Brno I“ in memoriam (udělena 3. 12. 2013)

pamětní deska na Masarykově náměstí ve Velké Bíteši

voják z povolání,
úředník pojišťovny,
lesní dělník

SNR (zemské vedení v Brně),
Sokol Brno I

Praha, Ďáblice

Po absolvování hranické vojenské akademie sloužil ve třicátých letech v Bratislavě. Po rozpuštění čs. armády v roce 1939 získal místo na okresním úřadě ve Velkém Meziříčí, kde se zapojil do vznikajícího vojenského odboje Obrany národa. Přestože získal další místo v brněnské pojišťovně, odboji a Obraně národa zůstal věrný, a umožnil propojení mezi vojenským odbojem v Brně a na Českomoravské vysočině.
Již v roce 1942 se kontaktoval s generálem Vojtěchem Lužou, který se v ilegalitě zdržoval v Javůrku a Brně-Bosnohách. Tato vazba vyústila zprvu ve vytvoření odbojové organizace Přípravný revoluční výbor, jež v závěru války, v červenci 1944, dostala název Rada tří.
Rozsah Robotkovy ilegální činnosti byl značný, udržoval kontakty s Prahou, zapojil zbylé části Obrany národa na Slovácku na síť Rady tří, stejně tak na jihozápadní Moravě. Největším Robotkovým úspěchem bylo odhalení volavčí sítě brněnského gestapa, vytvořené Viktorem Ryšánkem, a jistá protihra s gestapem, která umožnila gen. Lužovi bezpečný ústup z Brněnska na Českomoravskou vysočinu.
V závěru války J. Robotka, kdy již musel přejít do ilegality, působil ve štábní skupině Rady Tří Korbel.
Po válce se přestěhoval do Brna, do ulice Poštovské (Pasáž Alfa). Působil v brněnském zemském vedení Svazu národní revoluce, po kratší době na své působení rezignoval.
Byl vybrán ke studiu na moskevské Vorošilově vojenské akademii. Tam se připojil k pátrání po osobách čs. původu, které byly vězněny v Sovětském svazu, proto byl ze studia odvolán.
Po únoru 1948 se zapojil, ještě jako důstojník čs. armády, do ilegální činnosti organizované americkou sekcí CIO (Československé zpravodajské organizace). Jeho aktivity byly v roce 1949 odhaleny a Josef Robotka byl zatčen 25. 7. 1949. Byl vězněn mj. v Brně a v Praze, koncem roku 1952 byl popraven.
Rehabilitován v roce 1991, povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam.

zobrazit

Václav Křepelka
spolupráce v odboji Vojtěch Boris Luža
spolupráce v odboji Karel Paprskář
Paprskář prozradil Robotkovi údaje o volavčí síti gestapa a pomáhal Robotkovi při protihře proti gestapu Viktor Ryšánek
Robotka v květnu 1944 odhalil Ryšánkovy aktivity konfidenta

Helena Robotková (Schneibergerová)

František Robotka
Marie Robotková (Kačírková)

František Robotka
Ladislav Robotka

Poštovská
bydliště v letech 1945–1949

J. Robotka
pamětní deska: Poštovská 6/01

Palác Alfa
Jánská, Poštovská 8/10 (čp. 455)
obyvatel

4. 4. 2019
Slavnost odhalení pamětní desky J. Robotky
jemu odhalena pamětní deska 3. 12. 2013
Udílení Medailí Za zásluhy Sokola Brno I
jemu udělena medaile in memoriam

mapa

Kopin, Menš