František (Franz) Aujezdský (Aujesky)

* 23.7.1897 Krásensko (okres Vyškov) – † 18.1.1947 Brno

pokrývačský mistr; redaktor; kolaborant v letech 1939–1945

pseudonym

Nechvalský Antonín

zajímavé okolnosti

souzen pro retribuční trestné činy § 3/1 r.d.

bydliště

Brno-Královo Pole, Máchova 7

vzdělání

základní šestileté,
vyučen pokrývačem

dílo

zobrazit

vydavatel:
- Moravsko-slezská stráž (1928) - zakázáno 2. 4. 1929
- Pokryvačské listy (1933)
- Živnostenské Brno (1936)
- Arijský útok (1940)
- Staletý běs Brna pod pseudonymem Antonín Nechvalský

zaměstnání

pokrývač,
vydavatel časopisu Moravsko-slezská Stráž, Árijský útok

politická orientace

český fašista

odborné a zájmové organizace

předseda Společenstva pokrývačů v Brně,
místopředseda Zemského svazu pokrývačů v Brně,
NOF,
Vlajka

poznámky

V roce 1915 narukoval k pěšímu pluku č. 8 do Brna a v prosinci téhož roku odjel na ruskou frontu. Tam zraněn, jeho pluk byl odvelen na italskou frontu, kam po vyléčení znovu v roce 1917 nastoupil. V září 1918 se oženil s Julií Martinkovou, ale ta při porodu syna Františka zemřela. Druhá manželka Karla Zikmundová mu dala dceru Karlu a syna Vladimíra.
V roce 1923 pomáhal v Brně založit Národní hnutí a spolek Červenobílí, z nichž vyrostla Národní obec fašistická, v níž se stal Aujezdský župním vedoucím v Brně. Zprvu vydával periodikum Moravskoslezská stráž, později Pokryvačský zpravodaj. Koncem 30. let kandidoval za Ústřední spolek živnostníků moravských a stal se městským zastupitelem. V této souvislosti vydával časopis Živnostenské Brno.
Po Mnichovu se spojil s radikálními brněnskými fašisty sdruženými v Národním táboru fašistickém a přidružené Fašistické gardě.
Za protektorátu jeho synové získali říšské občanství a zprvu František (4. 10. 1941) a později Vladimír (19. 3. 1943) padli na východní frontě.
Otec František spolupracoval s brněnským gestapem. Také on získal říšské občanství, narukoval, ale již koncem roku se vrátil zpět do Brna. V dubnu 1945 s manželkou a dcerou z Brna uprchl, byl ale zatčen a Mimořádným lidovým soudem v Brně odsouzen k trestu smrti. Ten byl vykonán 18. 1. 1947 na dvoře krajského trestního soudu na Cejlu oběšením.