česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

stanným soudem v Brně odsouzen 14. 10. 1941 pro rušení veřejného pořádku, pro rušení nařízení o válečném hospodářství a o poškozování lidu k trestu smrti a zabavení majetku

popraven

Vsetín, Horní náměstí 20 (rodný dům, bydliště v době sňatku),
Dalečín čp. 36 (okres Žďár nad Sázavou)

obecná a měšťanská škola ve Vsetíně,
vyučen obchodníkem v Novém Jičíně

obchodník ve Vsetíně (v době sňatku),
továrník v Dalečíně

Sokol (župa Pernštejnská, II. okrsek)

K dokreslení osobnosti Gustava Jaroška připojujeme citaci z knihy starosty Sokolské župy Pernštejnské Jana Tálského „Bojem a utrpením k svobodě", Tišnov 1947. Výstižný text, psaný člověkem, který G. Jaroška osobně znal, nám zaslala dne 10. 10. 2009 Jaroškova vnučka, Ing. Darja Joaová, děkujeme.

„Druhou světovou válku krví zaplatil dalečínský Sokol zvláště krutě. První obětí byl již roku 1941 bratr Gustav Jarošek, továrník v Dalečíně. Narodil se 11. února 1897 na Vsetíně, kde vychodil obecnou a měšťanskou školu. V Novém Jičíně se vyučil obchodníkem a pak odešel na zkušenou do Vídně, kde se stal velmi brzy vedoucím skladu největšího konsumu, ač neovládal dobře samospasitelnou němčinu. Ve Vídni nadšeně a nebojácně sokoloval. Ač to bylo přísně zakázáno, zúčastnil se se třemi jinými bratřími v sokolských krojích pohřbu svého přítele. Vrátil se popliván, poházen blátem, a přece nebyl znechucen. Naopak, jeho sokolství bylo utvrzeno a posíleno.
Později vstoupil do služeb banky, která měla na Slovensku v Nových Zámcích sklad a velkoobchod s dřevem. Přejal podnik v zbědovaném stavu a již za několik měsíců dosáhl jeho zotavení. I zde se věnoval pilně sokolské práci. Výborný cvičenec a závodník, zúčastnil se mnoha závodů a klubovna novozámecké sokolovny, o níž se s br. Bláhou, hoteliérem, nejvíce zasloužil, plnila se diplomy a uznáními, které br. Jarošek získal.
Roku 1925 se oženil se Sokolkou Jindřiškou Krausovou z Jimramova. Koupili si v Dalečíně spáleniště bývalé papírny, které dlouhá léta leželo ladem. Tu na jednom konci zřídili nouzový příbytek a na druhém trhárnu hader.
Po dvou letech zanechali trhání hader a zkusili to s předením vlny. To se dařilo znamenitě. Rok co rok vzrůstal Jaroškův podnik, přijímal desítky a desítky nových lidí. Továrna vyrůstala o nová poschodí, ač tehdy nastávala v našem průmyslu velmi zlá léta krise. Zatím však, co se mnohé továrny zavíraly a tisíce dělníků bylo bez práce, Jaroškova továrna mohutněla neuvěřitelně. Jak to bylo možné? Proto, že br. Jarošek neznal odpočinku, věnoval svému závodu veškeré své jedinečné organisační schopnosti, šetřil, počítal a plánoval. Jeho žena mu ze všech sil pomáhala. Je třeba zdůraznit, že ten krásný podnik vybudoval br. Jarošek v chudobné a odlehlé horské vesničce, vlastně v době nejhorší krise. Tvrdím, že tento člověk byl určitě jedním z nejschopnějších českých průmyslníků.
I při své nadlidské práci dovedl si br. Jarošek najít čas, aby si zahrál s dalečínskými Sokoly divadlo. Jeho staříčkové, kněží nebo soudcové byli skutečně znamenití. Na to mohou Dalečtí jen vzpomínat. Přišla válka a s ní strašlivý zásah nejen do života rodiny, ale i do podniku. 19. září 1941 byl br. Jarošek gestapáckými slídily zatčen jako sabotér říšského hospodářství, jen krátce vězněn v Brně na policejním ředitelství, pak „Pod kaštany“ a dne 14. října 1941 byl v Kounicových kolejích popraven. Záludní Němci dosáhli svého. Zmocnili se továrny v Dalečíně i pomocné továrny v Chudobíně, všemocný Němec Hansel se nastěhoval i do Jaroškova domu na skále, kde „znamenitě“ působil.
Br. Jarošek měl ještě mnoho plánů. Je známo, že chtěl budovat domky pro dělníky, byty pro úředníky. S bratrem Körnerem chtěli postavit v Dalečíně velký hotel a koupaliště a vybudovat z obce rekreační lázeňské letovisko. Ti dva by to byli dokázali!
Bratr Jarošek, Sokol, jemuž dalečínská jednota děkuje za obětavou práci i vydatnou hmotnou podporu, neohrožený Čech, vynikající organizátor, zůstane v srdcích dobrých lidí dalečínských hluboko zapsán. Čest jeho památce!"
Také v obecní kronice obce Dalečína je věnována v každoročních zápisech z doby první republiky továrně podrobná kapitola s výčtem výroby, zaměstnanosti, investic do rozšíření podniku atd. Jsou to i dnes pozoruhodná čísla, majitel továrny si také v letech 1936–1938 nechal postavit funkcionalistickou vilu, dodnes obdivovanou (-Menš).

zobrazit

Leopold Körner
spolupracovník Dominik Trapl
G. Jarošek vybudoval na troskách zničené přádelny rodiny Traplovy novou úspěšnou továrnu

Jindřiška Jarošková (Krausová)
sňatek: 19. 4. 1925, Jimramov (Českobratrský evangelický chrám)

Gustav Gaston Jarošek

Karel Jarošek
Terezie Jarošková (Nedbálková)

15. 10. 1941
Zápis popravených v Brně 14. 10. 1941
v protokolu uveden pod číslem 3737f 14. 10. 1941
Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 14. října)
popraven

Menš