česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

odsouzen stanným soudem v Brně 25. 10. 1941 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro sabotážní jednání k trestu smrti

popraven

Lhota čp. 53,
Přerov, Smetanovo náměstí č. 7 (v době zatčení)

měšťanská škola v Morkovicích a Ivanovicích na Haně,
dvouletá obchodní a živnostenská škola v Brně

Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
povýšen in memoriam do hodnosti vrchní strážmistr

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce příslušníků četnictva, kteří zahynuli v letech 1918–1945, v Čelechovicích na Hané,
na pamětní desce příslušníků četnictva a policie okresu Přerov (odhalena 4. 10. 1918 na nároží policejní budovy v Přerově, U Výstaviště 18)

úředník pojišťovny Slavie v Brně,
četnická stanice v Morkovicích,
četnický strážmistr, četnická stanice Přerov (od 1. 7. 1939)

Základní vojenskou službu vykonal od 1. 10. 1934 u 10. pěšího pluku (technická rota) v Brně, dosáhl hodnosti desátník.
Od 1. 10. 1937 přijat jako četník na zkoušku u zemského četnického velitelství v Brně, odeslán do školy pro četníky na zkoušku u Zemského četnického velitelství v Užhorodě. Dne 10. 10. 1938 povýšen do hodnosti strážmistr.
Po odtržení Podkarpatské Rusi musel uprchnout, přes Rumunsko, Jugoslávii a Rakousko se vrátil do rodné země. Znovu se přihlásil k dalšímu výkonu v činné službě u četnictva, krátce sloužil na četnické stanici v Morkovicích, od 1. 7. 1939 na četnické stanici Přerov (podřízený četník).
Hodnocen jako příkladný v plnění služebních povinností, vzorné vystupování ve službě i v civilu, oblíbený u kolegů i občanů. Byl nadaným malířem.
V odboji zapojen již dříve, v Obraně národa. Podílel se na zajištění sabotážní akce, kterou připravoval člen výsadku ze SSSR Karel Hovůrka. Měl být vyhozen do povětří sklad pohonných hmot v Horní Moštěnici, který hlídala protektorátní policie, jejímž členem byl i strážmistr Jan Procházka. Potřebné výbušniny měl opatřit příručí firmy Netopil a místostarosta přerovského Sokola Antonín Michálek, který už v roce 1939 získával zbraně pro ON.
Přerovským gestapem zatčen ve službě při ostraze železniční tratě dne 1. 10. 1941 v železniční zastávce Věžky. Vězněn v Přerově, Olomouci, převezen do Brna do Kounicových kolejí, zde popraven po odsouzení stanným soudem. Zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 27. 10. 1941, číslo kremace 5305.

Jeho smrt byla oznámena denním rozkazem zemského četnického oddělení v Brně četnictvu země Moravskoslezské:
„Denní rozkaz č. 74 ex 1941.
Strážm. Jan Procházka, Četnická stanice Přerov, /.../ byl dne 25. října 1941 stanným soudem v Brně odsouzen k trestu smrti a téhož dne (podtržené je vepsánou červeně rukou, jinak je text strojopis - Menš) popraven. 28. 10. 1941 štábní strážmistr Cejnek“.

(Informace pro naši encyklopedii doplnil pan Marek Pecha, děkujeme.)

zobrazit

František Drbal
spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni Jan Hovůrka
spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni Eduard Janošec
spolupráce v odboji František Mádle
spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni Antonín Michálek
spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni
další osoby (2)...

28. 10. 1941
Zápis popravených v Brně 25. 10. 1941
v protokolu uveden pod číslem 2883a 25. 10. 1941
Popravy v prvním stanném právu v Brně (sobota 25. října)
popraven

matriční záznam úmrtí Jana Procházky
pomník obětí světových válek v Pačlavicích - Jan Procházka

Menš