česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Jeho Čestný hrob (ÚH města Brna, skup. 10, č. hrobu 93–94) dostane koncem května 2021 nový žulový náhrobek s reliéfem československé vlajky a pamětní deskou. Autorem náhrobku je Miroslav Vochta.

Blovice čp. 88 (rodný dům),
Brno, Rooseveltova 7,
Brno-Královo Pole:
- Tyršova 31
- Srbská 9
- Tyršova 8

1886–1891 vyšší gymnázium v Praze,
české státní vyšší gymnázium v Plzni (16. 6. 1894 maturita),
1894–1898 Filozofická fakulta české univerzity Karlo-Ferdinandovy - filologie, literatura a lingvistika (ve školním roce 1898/1899 po sedmi semestrech studia zanechal)

na rodném domě Jaroslava Kursy odhalena městem Blovice v říjnu roku 2005 bronzová pamětní deska

suplující pomocný učitel na vyšší škole reálné v Českých Budějovicích,
1902–1904 suplující učitel češtiny, němčiny a francouzštiny na dvoutřídní obchodní škole Nového obchodního grémia v Praze,
usnesením čs. vlády z července 1923 byl Jaroslav Kursa jmenován s účinností od 30. 6. 1923 státním archivářem VIII. hodnostní třídy (v této funkci dojížděl do Brna, kde skartoval účetní a jiné spisy v místodržitelském archivu, skartoval spisy brněnského policejního ředitelství a uspořádal starší registraturu pro zemskou politickou správu v Brně),
dne 17. 12. 1929 jmenován ministerským komisařem,
1. 1. 1931 jmenován vrchním ministerským komisařem,
od 1. 7. 1931 ze zdravotních důvodů penzionován,
po roce 1945 knihovník a archivář Ústřední matice školské

ve volném čase se zabýval genealogii a vexilologií

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 10, hrob č. 93–99 (čestný hrob schválen 17. 12. 2008 Radou města Brna), náhrobek s reliéfem české vlajky a pamětní deskou je dílem Miroslava Vochty (instalován koncem května 2021)

Pro archivní práci byl vybaven odborně i jazykově, oceňována byla jeho práce na archivní rozluce spisů českých od rakouských v rakouském ministerstvu vnitra, zejména spisů České Dvorské kanceláře, a jejich převezení do Prahy.
Díky kontaktům s univerzitním profesorem Gustavem Friedrichem, jenž zaslal prezidiu ministerské rady dne 28. 12. 1918 textový návrh československého znaku a přiložil kresbu J. Kursy, byl Jaroslav Kursa jmenován členem znakové ankety (2. 1. 1919). V ní se podílel na stanovování státních symbolů. Překresloval vlastní návrhy i návrhy členů komise na podobu státní vlajky. Pomocí Kursových kreseb členové ankety (ta byla později přejmenována na znakovou komisi) posuzovali, jak vlajka působí. Na poradu znakové komise, která se konala 4. 7. 1919, Jaroslav Kursa přinesl již detailně propracovaný návrh státní vlajky s modrým klínem, který sahal do jedné třetiny vlajky (ten byl, po konzultacích s umělci v lednu 1920, protažen do poloviny délky vlajky). Tuto podobu pak legalizoval zákon z 30. března 1920.

V letech 1925–1935 Jaroslav Kursa žil v Brně.
Urnu s popelem Jaroslav Kursy převzala manželka Božena a brzy se odstěhovala do Brna, kde žila do své smrti a je pochována ve stejném hrobě s manželem na Ústředním hřbitově v Brně.
(Podrobný životopis Jaroslava Kursy je uveden na stránkách města Blovice, doplněny jsou také jeho fotografie.)

zobrazit

Miroslav Vochta
M. Vochta je autorem náhrobku J. Kursy

Božena Kursová

Kašpar Kursa
Zdena Kursová (Všetečková)

Tyršova
v domě č. 31 bydlel od června 1929 do září 1930; v domě č. 8 od března 1932 do července 1933 Srbská
bydliště od října 1930 do února 1932 Rooseveltova
bydliště

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
archivář Ministerstva vnitra; místo posledního odpočinku

mapa

Jis