doc. Dr. phil Beda (kř. František) Dudík

* 29.1.1815 Kojetín (okr. Přerov) – † 18.1.1890 Rajhrad (okr. Brno-venkov)


významný moravský historik a vlastenec, rajhradský benediktin


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko


zajímavé okolnosti

v letech 1853–1859 uspořádal Archiv řádu německých rytířů ve Vídni včetně kabinetu starožitností, mincí a pečetí (na žádost arciknížete Maxmiliána Josefa Habsburského, velmistra řádu)


příčina úmrtí

druhý záchvat mrtvice


bydliště

klášter Rajhrad, Brno


vzdělání

1827–1833 piaristické gymnázium Kroměříž,
1834–1835 filozofický ústav v Brně,
1836 vstup do kláštera Rajhrad (klasická filologie a obecný dějepis),
1836–1840 filozofická fakulta univerzity císaře Františka v Olomouci a současně teologický ústav v Brně - filosofie a teologie (v roce 1840 prohlášen doktorem filozofie vysvěcen na kněze)


vyznamenání a pocty

rytíř Řádu Františka Josefa (1860)


jiné pocty

čestný opat třebíčský (1884),
pamětní deska na rodném domě v Kojetíně, odhalena v květnu 1990 ke 175. výročí narození a 100. výročí úmrtí


dílo

zobrazit


zaměstnání

1841–1849 profesor na Filozofickém ústavu v Brně, stolice klasické filologie (nástupce Řehoře Volného), dějepis, zeměpis, řečtina
po 1848 vyšší gymnázium v Brně
1855–1856 soukromý docent pro studium středověkých pramenů na univerzitě ve Vídni,
1859 jmenován stavovským historiografem moravským,
1859 univerzita Vídeň (docent),
1866 přidělen a frontu do Itálie jako historik a válečný zpravodaj


hrob

benediktinský klášter v Rajhradě (pohřben 20.1.1890)


poznámky

Narodil se jako nejstarší z devíti dětí. Jeho učitelem dějepisu na brněnském filozofickém ústavu byl významný historik a topograf, rajhradský benediktin Řehoř Volný. Po vstupu do benediktinského řádu přijal řeholní jméno Beda po anglickém teologu a historikovi.
V roce 1846 mu byly na filozofickém učilišti v Brně povoleny veřejné, ale bezplatné přednášky o českém jazyce a literatuře s právem veřejných zkoušek. V revolučních dnech 1848 si jej zvolila studentská setnina za vrchního velitele. Po potlačení revoluce byl nucen odejít na čas do ústraní svého kláštera. Od smrti moravského historiografa Antonína Bočka v roce 1847 se s velkým zájmem ucházel o tuto funkci s cílem sepsat dějiny Moravy.
V roce 1851 vyslán moravským zemským výborem do Švédska, aby zjistil rozsah a obsah knižní kořisti odvezené koncem třicetileté války z Čech a Moravy, a prozkoumal možnosti jejího vrácení. V Římě (v letech 1852–1853) se zasloužil o provedení vykopávek v kostele sv. Klimenta, při nichž byly objeveny vzácné fresky s cyrilometodějskou tématikou.
V prvním díle německy psaných dějin Moravy správně uvedl, že pro ztotožnění současného Velehradu s Veligradem velkomoravským neexistují žádné pramenné podklady, moravskou veřejností byl za to ostře kritizován, byl mu vytýkán nedostatek vlastenectví, patrně pod vlivem církevních kruhů pak toto tvrzení odvolal.
V roce 1869 provázel císaře Františka Josefa I. na cestě k otevření Suezského průplavu. Na svých cestách do Ruska byl pověřován diplomatickými posláními. V roce 1873 zástupcem Moravy na vídeňské výstavě - organizoval národopisnou expozici a napsal k ní katalog, uspořádal zde výstavu starých tisků a pečetí.
Roku 1873 přednášel na mezinárodním archeologickém kongresu v Kyjevě, v roce 1876 přednášel na antropologickém a prehistorickém kongresu v Budapešti.
V červnu 1878 se úspěšně završila jeho dlouholetá snaha o navrácení některých českých rukopisů ze Švédska, osobně jich ve Stockholmu převzal 23: např. Legenda o sv. Kateřině, tzv. Bible lobkovická, Bible Bočkovská atd.
Po roce 1880 se počínaly projevovat zdravotní potíže. Roku 1881 se zúčastnil pouti do Říma, při níž se pravděpodobně nakazil malárií, v roce 1888 utrpěl první záchvat mrtvice, po němž zůstal ochrnutý na pravou polovinu těla.



pojmenované ulice

Dudíkova (Řečkovice)



osoby

Gunther (Vintíř) Jan Kalivoda
řádový spolubratr Maurus Kinter
řádový spolubratr Viktor Schlossar
řádový spolubratr




události

13. 11. 2014
Výstava Navrácená švédská kořist
historik
23. 8. 1850
Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“
zakládající člen


Jord, Los


Aktualizováno: 28. 01. 2020