slovenská

ČR

Brno, Vlnitá 7

vyučil se obchodním příručím

československá:
- Čs. válečný kříž 1939
- Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Čs. vojenská pamětní medaile se štítkem F-VB
- Čs. vojenská medaile Za zásluhy II. stupně
- Záslužný kříž ministra obrany III. stupně in memoriam (2008)

francouzská:
- Croix de Guerre

britská:
- Defence Medal
- 1939–1945 Star

v letech 1955–1981 letecký dispečer a instruktor na brněnském letišti

Ve věku necelých 17 let odešel Ludvík Čambala se svým kamarádem Jaroslavem Klemešem (později příslušníkem čs. paraskupiny PLATINUM-PEWTER) v únoru 1940 ilegálně za hranice Slovenského štátu k formující se československé armádě ve Francii. Stal se příslušníkem spojovací čety velitelské roty 2. čs. pěšího pluku se zúčastnil bojů s německou armádou.
Po porážce Francie odplul s dalšími čs. vojáky do Velké Británie. V nově reformované armádě sloužil opět u spojovací čety velitelské roty, avšak nyní v řadách 2. pěšího praporu 1. československé smíšené brigády. V roce 1941 absolvoval parakurz a v roce 1943 kurz útočného boje ve Skotsku - poté byl připraven pro eventuální nasazení v okupované vlasti jako parašutista.
Po vzniku Československé samostatné obrněné brigády v létě 1943 byl přidělen k velitelské četě 2. tankového praporu a od října 1944 do května 1945 se aktivně zúčastnil obléhání německé posádky ve francouzském přístavu Dunkerque.
Po skončení války Ludvík Čambala v říjnu 1945 demobilizoval a nastoupil zaměstnání v Praze-Ruzyni jako telegrafista při řízení leteckého provozu. V roce 1955 přesídlil do Brna, kde rovněž pracoval na letišti. V roce 1998 byl mimořádně povýšen do hodnosti poručíka ve výslužbě.
Krátce před smrtí vyšla péčí Moravského zemského muzea kniha jeho válečných pamětí pod názvem "Moje druhá světová válka". Zemřel krátce po svých 85. narozeninách 24. října 2008.

Vlnitá
bydliště

mapa
Ludvík Čambala na webu Paměť národa

Jbre