česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Brno, Dřevařská 23

čestný občan obce Vlčnov (1992)

Československý válečný kříž 1939,
Československá vojenská medaile Za chrabrost před nepřítelem,
Československá vojenská medaile Za zásluhy I. stupně,
Československá vojenská pamětní medaile se štítkem F-VB

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, kolumbárium, schrána(?)

Po přestěhování rodiny z Vlčnova do Brna pracoval Jan Zemek jako praktikant u zasilatelské firmy Gärstmann a Lindner. Základní prezenční službu vykonal u pěšího pluku 15 v Opavě. Rozhodl se zůstat v čs. armádě jako délesloužící poddůstojník, až do okupace v březnu 1939 působil jako velitel čety u pěšího pluku 10 v Brně.
Po zřízení protektorátu se přihlásil do vládního vojska a sloužil v Rychnově pod Kněžnou u 11. praporu. V prosinci 1939 odešel ilegálně za hranice k čs. zahraniční armádě ve Francii, kde byl prezentován u 2. roty 2. praporu pěšího pluku 2 jako telefonista-spojař.
Po porážce Francie nestihl lodní transporty čs. vojáků do Velké Británie a musel odjet do Afriky - nejdříve do alžírského Oranu, v srpnu 1940 do marocké Casablanky. Jeho další pouť vedla na ostrov Martinique v Antilách a ostrov Dominica, který už byl v rukou britské správy. Odtud se začátkem března 1941 konečně dostal do Anglie, kde se připojil k čs. jednotce. V hodnosti rotného sloužil u 2. pěšího praporu. Prodělal speciální výcvik a parakurz, po němž byl zařazen spolu s četařem Vladimírem Škachou do paraskupiny SILVER B, která byla vysazena v noci z 28. na 29. 12. 1941 v katastru obce Kasaličky u Přelouče. Operace skončila naprostým neúspěchem. Záchytné adresy zklamaly, takže nakonec našli oba parašutisté úkryt u Zemkových příbuzných v Brně. Pro nedostatek vybavení nemohli rozvinout žádnou činnost, nefungovala ani jejich vysílačka. Na různých místech v brněnských částech Řečkovice a Židenice přežívali až do prosince 1944, kdy byl prozrazen úkryt V. Škachy, který pak byl 3. 1. 1945 dopaden gestapem v Ostravě.
Jan Zemek zatčení unikl a začátkem roku 1945 se dostal do buchlovských lesů, kde se přidal k partyzánům a v jejich řadách se dožil osvobození. Po válce se rozhodl zůstat v čsl. armádě, ale v roce 1950 byl zatčen a komunistickou justicí odsouzen ke 2 rokům vězení na Mírově. Po propuštění pracoval jako dělník v I. Brněnské strojírně. V roce 1990 byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze.
Do čs. zahraničního vojska odveden 13. 5. 1940 v Marseille ve Francii. Osobní číslo: Z; F-3501.

zobrazit

Antonie Bohatcová
spolupráce v době okupace Antonín Bohatec
spolupráce v době okupace Václav Kozák
švagři, spolupráce v odboji František Sova
spolupráce v odboji Vladimír Škacha
společně absolvovali speciální výcvik a parakurz

Jaroslav Zemek

Dřevařská
bydliště

pamětní deska Antonína Cupáka a Karla Gromeše
pamětní deska: Cupákova 6/02
člen výsadku Silver B

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku (kolumbárium)

28. 2. 2020
Odhalení pamětní desky účastníkům domácího odboje
člen výsadku Silver B

Jbre, Menš