Encyklopedie dějin města Brna

Zdeněk Hájek

    PhDr. Zdeněk Hájek


    • * 18.3.1894 Suchdol u Kutné Hory – † 2.1.1958 Brno


    • pedagog; historik; válka a odboj 1914–1919; legionář ruský


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      věnoval se také bádání o polských revolucionářích vězněných na Špilberku v letech 1839 až 1848


    • bydliště

      Suchdol u Kutné Hory

      Brno:
      - Sirotčí 57
      - Minská 6


    • vzdělání

      gymnázium v Čáslavi (1913 maturita),
      FF KU, obor dějepis-zeměpis (studia dokončil po skončení 1. světové války), doktorát získal v roce 1924


    • dílo

      zobrazit Knižní publikace:
      - Moravský geometr František Diebl. Praha 1944.

      - Památce Dr. Josefa Kudely. Brno 1946.

      - Polský revolucionář na Špilberku. Brno 1932.

      - Styky Ruska s říší Byzantskou do konce 10. století.

      - Výběr textů k dějinám sovětských národů. Díl 1 (do konce 18. století), Praha 1955; Díl 2 (do roku 1861), Praha 1956.




      Časopisecké články:
      - Moravané a polští vězni na Špilberku. In: Časopis Matice moravské, 54, 1930, s. 337–376.

      - Špilberský vězeň Jindřich Hubicki. In: Časopis Matice moravské, 59, 1935, s. 142–176.

      - Profesor PhDr. Hugo Traub. In: Vlastivědný věstník moravský, 1, 1946, s. XIII–XV.

      - Proč byli uvězněni polští vězni na Špilberku. In: Vlastivědný věstník moravský, 9, 1954, s. 63–68, 101–108; 10, 1955, s. 4–15.

      - Špilberk v memoárech polských vězňů. In: Pekařův sborník 2. Praha 1930, s. 332–374.

      - Zemřel profesor Tomáš Kalina. In: Vlastivědný věstník moravský, 11, 1956, s. 180–182.



      Svou vzpomínku na působení v ruských legiích „S osmým plukem u Nižního Tagilu“ uveřejnil ve sborníku „Brno v boji za svobodu“ (Brno 1935).


    • zaměstnání

      Státní gymnázium v Brně (1. 9. 1925 – 1941 a 1946),
      1941–1945 archivář a knihovník v Lidových novinách,
      1946–1953 Pedagogická fakulta MU,
      1953–1958 Vyšší škola pedagogická v Brně (vedoucí katedry dějepisu a občanské nauky)

    • odborné a zájmové organizace

      referent Lidových novin, recenzent ČČH,
      Matice moravská,
      Československo-polský klub v Brně,
      Historický klub,
      Historická společnost, odbočka Brno,
      Svaz československo-sovětského přátelství (předseda odbočky)


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skupina 7, hrob č. 16–17


    • poznámky

      V rakousko-uherské armádě četař 21. pěšího pluku.
      Zajat: 27. 5. 1915, Sieniawa. Do čs. legie v Rusku zařazen 24. 8. 1917, 8. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 28. 10. 1921, poslední útvar: štáb čsl. vojsk; poslední hodnost: poručík. Demobilizován.

      Zdeněk Hájek dokončil vysokoškolská studia, přerušená první světovou válkou, až v květnu 1923. Poté byl asistentem u profesora Jar. Bidla v semináři pro slovanské dějiny Karlovy univerzity v Praze. V prosinci 1924 dosáhl doktorátu filozofie, ale nepokračoval ve slibně nastoupené cestě vysokoškolského pracovníka.
      Od 1. září 1925 nastoupil do středoškolských služeb a přešel na Státní gymnázium v Brně, ústavu, který měl vynikající postavení svou dlouholetou vědeckou tradicí. Hájek zde z praktických důvodů nepokračoval v nastoupené vědecké cestě v oblasti byzantologických studií či starších slovanských dějin pro nedosažitelnost literatury. Jeho zájem se obrátil k novějším dějinám, k vědeckému zpracování do té doby neznámé a neprobádané problematiky polských vlastenců vězněných na brněnském Špilberku v letech 1839-1848.
      Na základě archivního studia pramenů v Moravském zemském archivu, ale také ve Lvově, Zdeněk Hájek publikoval řadu odborných prací, knižních či časopiseckých. Sem patří zejména časopisecké články „Moravané a polští vězni na Špilberku“. In: Časopis Matice moravské, 54, 1930, s. 337–376, „Špilberk v memoárech polských vězňů“. In: Pekařův sborník 2. Praha 1930, s. 332–374, „Špilberský vězeň Jindřich Hubicki“. In: Časopis Matice moravské, 59, 1935, s. 142–176, „Proč byli uvězněni polští vězni na Špilberku“. In: Vlastivědný věstník moravský, 9, 1954, s. 63–68, 101–108; 10, 1955, s. 4–15. Z originálu pamětí polského vězně Henrika Bogdańského, které objevil ve lvovském Ossolineu, přeložil a  zpracoval do knihy „Polský revolucionář na Špilberku“ (Brno, Moravský legionář 1932) tu část, která se týkala věznění Poláků na Špilberku.
      Je třeba zdůraznit, že vědecké činnosti se věnoval v době mimoškolního volna, aniž požadoval nějakou dovolenou či snížení vyučovacího úvazku, čtyři cesty do Lvova realizoval v době školních prázdnin v letech 1928 až 1931. Důkladná znalost literatury a pramenů k polskému revolučnímu hnutí v letech 1830 až 1848, doplněná znalostí ruštiny, polštiny a částečně ukrajinštiny, z něj učinily uznávanou autoritu v této otázce. Po celou dobu gymnaziálního působení také psal zprávy a recenze do Českého časopisu historického o nejnovějších publikacích polských, ruských, bulharských, jihoslovanských a francouzských, týkajících se dějin východní a jihovýchodní Evropy i o nejnovějších českých publikacích v tomto oboru.

      Za nacistické okupace byl 31. 3. 1941 jako legionář penzionován ze 75% penzijního základu. Aby uživil rodinu, přijal od 1. 1. 1943 místo archiváře a knihovníka Lidových novin. Okupační doba umožňovala Hájkovi, podobně jako jiným historikům, publikování jen drobných článků v Lidových novinách.
      Po osvobození v roce 1945 se vrátil do svého ústavu, současně učil také na Státní hudební a dramatické konzervatoři v Brně. Od 1. listopadu 1946 se ujal funkce pověřeného profesora slovanských dějin na nově zřízené pedagogické fakultě při brněnské univerzitě, kam jej navrhl její první děkan prof. dr. František Trávníček. Přes mimořádné pracovní vytížení dosáhl 24. října 1947 habilitace pro obor polských dějin na filozofické fakultě univerzity v Brně a 29. 7. 1948 byl jmenován mimořádným profesorem slovanských dějin na pedagogické fakultě. Ta se později změnila na Vyšší pedagogickou školu, kde prof. Hájek v letech 1952–1955 zastával funkci proděkana pro vědecký výzkum, od 1. září 1954 byl vedoucím katedry dějepisu a ústavy této školy. V době působení na Vyšší pedagogické škole pokračoval ve svých bádáních, zájem zaměřil především na ohlas polského lednového povstání 1863/1864 v našich zemích, a publikoval řadu objevných monografií. Není smyslem podávat zde výčet jeho publikací.
      Zdůrazněme, že profesor Zdeněk Hájek viděl své životní poslání v práci vědecké. Věnoval jí všechen svůj volný čas, byla mu radostí, pomáhala mu překonávat potíže, způsobené vážnou chorobou. Své badatelské objevy také popularizoval v denním tisku a rozhlasu, či při četných přednáškách. Byl velice oblíbeným učitelem jak na střední škole, tak i jako pedagog vysokoškolský, všichni jeho spolupracovníci si cenili jeho osobní vlastnosti, z nich nejkrásnější byla jeho lidskost.

      (Životopisné údaje a rodinné fotografie doplnila v roce 2010 paní Milena Knápková z Brna, vnučka prof. Hájka. Děkujeme.)


    • obrazy

      Zdeněk Hájek se svými žáky. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.  Zdeněk Hájek při předávání vysokoškolského diplomu jedné ze studentek. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.  Zdeněk Hájek s dcerou Milenou. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.  Zdeněk Hájek s manželkou Mariií a dětmi Zdeňkem a Milenou. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.  Zdeněk Hájek s manželkou Mariií a dětmi Zdeňkem a Milenou. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.  Zdeněk Hájek v době působení v legiích. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.  Zdeněk Hájek. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Zdeněk Hájek – český (moravský) historik polských dějin"
      "K otázce českého polonofilství na Moravě. Československo-polský klub v Brně (1925–1939) "
      "Matriky, Brno (městská rada). Oddaní 1930–1930"
      "K 115. výročí narození Zdeňka Hájka"
      "Manželské vyhlášky civilních sňatků 7. 8. 1929–4. 12. 1930"
      "Detail legionáře"
      "Prof. Dr. Zdeněk Hájek šedesátníkem"
      "Památce profesora PhDr. Zdeňka Hájka"
      "Za prof. dr. Zdeňkem Hájkem"
      "110 let od narození Zdeňka Hájka"
      "Před padesáti lety zemřel Zdeněk Hájek"
      "Kdy zemřeli ...?"


    • partneři

      Marie Hájková (Hlavicová)
      sňatek: 11. 10. 1930, Městská rada Brno


    • děti

      Milena Dvořáková (Hájková)
      Zdeněk Hájek


    • rodiče

      Zdeněk Hájek
      Josefa Hájková (Procházková)


    • ulice

      Minská
      bydliště Sirotčí
      bydliště v době sňatku


    • osoba na objektech

      pamětní deska Z. Hájka
      pamětní deska: Minská 6/01


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš, Kal


Aktualizováno: 27. 08. 2017

Zdeněk Hájek se svými žáky. Fotografii poskytla paní Milena Knapková, vnučka. Děkujeme.