česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Telnice čp. 119 (rodný dům),
Brno-Tuřany, Tuřanské náměstí 23,
Praha-Dejvice (doloženo v roce 1928),
Jasov čp. 203 (okres Košice, Slovensko),
Brno,
Telnice čp. 234 (po roce 1943)

obecná škola,
dva roky pokračovací školy v Brně (průmyslový obor)

Československá revoluční medaile,
mezispojenecká Československá medaile vítězství

kotlář (před první světovou válkou),
četnický strážmistr, do penze odcházel jako vrchní četnický strážmistr

Sokol,
MJ ČSOL v Tuřanech

V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku, narukoval 15. 3. 1915. Zajat: 8. 9. 1915, Rovno. V zajetí pracoval v závodech bratří Granierů ve Slavjanoserbsku v Jekatěrinské gubernii. Přihlášení do legií: 5. 6. 1917, Borispol. Do čs. legie v Rusku zařazen 5. 7. 1917, 5. střelecký pluk (8. rota), vojín. V období od 29. 11. do 8. 12. 1917 byl hospitalizován v nemocnici v Čeljabinsku.
Dne 12. 12. 1917 byl převeden k dispozici velitele úderného praporu 2. střelecké divize divize (později přejmenován na 1. úderný prapor). Do bojů proti bolševikům se zapojil koncem května 1918, bojoval u Klukvenné, Krasnojarsku, Nižněudinsku a Šebarty (červen 1918), Bělá - Kutulsk (červenec 1918), boje u Nevjanska, Tajšetu, Nižního Tagilu, Konstantinovky atd.
V roce 1919 se podílel na ochraně sibiřské magistrály. Z Valdivostoku odplul 23. 5. 1920 lodí Ixion (26. transport), z kanadského Quebecku odplul lodí Carica 10. 7. 1920.
Do brněnských Tuřan se vrátil 31. 7. 1920, po repatriační dovolené demobilizoval v Brně 5. 11. 1920 jako úderník a stal se záložníkem 10. pěšího pluku.

Růžena Sekaninová (Němcová)
(první manželka) Marie Sekaninová (Matyšková)
sňatek: 19. 4. 1941, Brno (civilní sňatek); manželství rozloučeno 18. 10. 1943
(druhá manželka)

Věra Božena Sekaninová

Petr Sekanina
Jenovéfa Sekaninová (Kořalníková)

Tuřanské náměstí
bydliště, tehdy čp. 28

Menš