Těsnohlídek

v roce 1932 přijal jméno adoptivního otce MUDr. Jana Navrátila, změna příjmení povolena zemským úřadem v Brně 13. 4. 1932

Brno:
- Franzensglacis + Carlsglacis (též Karlsglacis) + Theresienglacis + Zollhausglacis (Františkovo + Karlovo + Tereziino + Celní Koliště) 27

Brno-Královo Pole:
- Berkova 34/36 (do roku 1948)
- Bulharská 29
- Botanická 50

státní gymnázium v Mladé Boleslavi (1930 maturita),
1930–1937 LF MU - chirurgie, studium později rozšířil i o porodnictví

od roku 1938 vedoucí lékař v Sanatoriu MUDr. Jana Navrátila v Brně-Králově Poli na tehdejší Smetanově ulici (dnes Berkova), založeném v roce 1912

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 75, hrob č. 358–360

Dětství částečně prožil v Bílovicích u Brna (zejména období první světové války). Tam je také umístěn děj knihy Milanova otce (Rudolfa Těsnohlídka) Čimčirýnek a chlapci. Milan se spolu se svým bratrancem Rudkem Taranzou a dalšími kamarády stal hrdinou uvedené povídky.
Po ukončení středoškolského studia a studia lékařské fakulty vykonával odbornou praxi v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně, atestaci získal jako chirurg. Po smrti MUDr. Jana Navrátila (adoptivního otce) zastával od roku 1938 až do znárodnění v roce 1948 místo vedoucího lékaře v Sanatoriu MUDr. Jana Navrátila.
Od začátku druhé světové války sloužilo sanatorium nejen jako chirurgické, ale i jako porodní, a Milan Navrátil si udělal ještě atestaci jako porodník. Svou schopnost řídit ústav prokázal zejména po válce, kdy se zasloužil o poválečnou obnovu sanatoria značně poškozeného bombardováním a jeho modernizaci vybavením (operační sál a rentgen od UNRA). V době znárodnění byli se svou matkou spolumajitelé sanatoria.
Po znárodnění již pro „nepřátelský postoj k lidově demokratickému zřízení“ (tak to stojí v jednom dokumentu) nikdy v žádné vedoucí funkci nepracoval.
Po vystěhování ze sanatoria „ve veřejném zájmu“ bydlela rodina, tedy doktor Milan, jeho manželka Jarmila, dcera Hana a synové Jan a František, na adrese Bulharská 29.
Po roce 1948 působil Milan Navrátil jako chirurg v ambulancích a to zejména v průmyslových podnicích – ČKD Blansko, Zetor, První Brněnská atp. Po zmírnění poměrů působil v tehdejší Hybešově nemocnici na Drobného ulici v Brně. Poslední léta před odchodem do důchodu v roce 1975 pracoval v Nemocnici u Milosrdných bratří. Již jako důchodce působil ještě po dobu pěti let jako lázeňský lékař v Karlově Studánce.

Léta příkoří mu pomáhala překonat láska k přírodě, která se projevovala pravidelnými výlety s přáteli, rodinou, mnohdy chodíval sám.
V roce 1986 zemřel v Nemocnici u Milosrdných bratří na rakovinu tlustého střeva.
[Informace k životopisu doplnil pan František Navrátil, děkujeme.]

Otto Vlašín
O. Vlašín (strýc nevěsty) byl jedním ze svědků sňatku M. Navrátila

Jarmila Navrátilová (Vlašínová)
sňatek: 27. 2. 1937, Brno (kostel sv. Petra a Pavla (na dómě)

Jan Navrátil
František Navrátil
Hana Navrátilová

Jan Navrátil
adoptivní otec Anna Navrátilová (Kutilová, rozloučená Těsnohlídková)
Rudolf Těsnohlídek

Hana Vlašínová (Navrátilová)
František Navrátil

Franzensglacis + Carlsglacis (též Karlsglacis) + Theresienglacis + Zollhausglacis (Františkovo + Karlovo + Tereziino + Celní Koliště)
rodný dům (dnes Koliště) Berkova
bydliště do roku 1948 Bulharská
bydliště Botanická
bydliště

Klinika plastické chirurgie
Berkova 34/1204
pokračovatel v práci adoptivního otce Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
lékař a majitel sanatoria; místo posledního odpočinku

22. 3. 2019
Světová premiéra představení „Mne blesk se dotekl“
v programu k představení zveřejněna jeho vzpomínka na tatínka (otištěna se svolením rodiny Navrátilovy) 10. 4. 1939
Návštěva v Sanatoriu MUDr. Jana Navrátila
vedoucí lékař sanatoria v době návštěvy 7. 12. 1924
Slavnost rozloučení s I. Vánočním stromem republiky v Bílovicích nad Svitavou
účastník slavnosti 1912
Vznik sanatoria MUDr. Jana Navrátila v Králově Poli
od roku 1938 vedoucí lékař

mapa

Do, Kal, Menš, Lik