kostel Nanebevzetí P. Marie na Starém Brně, Mendlovo náměstí

Nejvýraznější osobnost mezi soudobým českým panstvem, přední člen královského dvora a uznávaný vůdce panstva se silným politickým vlivem. Zastával úřad nejvyššího maršálka a posléze i královského podkomořího.
Po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se stal hlavou skupiny pánů, především příslušníků rozvětvených Ronovců, která se ocitla v opozici proti mladému králi. Ten dal 26. 10. 1315 Jindřicha zatknout a uvěznit na hradě Týřově, což vyvolalo vzpouru jeho přívrženců, k nimž se připojila i Eliška Rejčka se svými věnnými městy.
Na celou situaci měla zřejmě značný vliv i antipatie Elišky Přemyslovny ke královně vdově, s níž se Jindřich z Lipé sblížil v neformálním vztahu. Politická jednání mezi královými diplomaty v čele s Petrem z Aspeltu a Janovým strýcem Balduinem z Trevíru a vzbouřenci skončila 12. 4. 1316 Jindřichovým propuštěním a posléze i navrácením zabavených statků.
Domácí konflikt však pokračoval až do 23. 4. 1318, kdy se Jan dohodl s odbojnými pány v Domažlicích. V roce 1319 se Jindřich vzdal ve prospěch krále svých majetků v severních Čechách výměnou za náhradu na Moravě. Ve stejné době mířila na Moravu i Eliška Rejčka. Bohatství i výjimečné postavení pána z Lipé dokládá i povolení razit vlastní minci, které od krále Jana v roce 1321 získal.

zobrazit

Eliška Rejčka
sňatek: nesezdaní partneři

Starobrněnský klášter
Mendlovo náměstí 1/157
přítel Elišky Rejčky, je pohřben v klášterním chrámu

15. 5. 1323
Založení kláštera cisterciaček na Starém Brně
mecenáš 31. 3. 1316
Darování hradu Obřan, osvobození venkovských statků od placení obecné berně
jako odúmrť věnoval král asi 1312 nebo 1313 obřanský hrad Jindřichovi

mapa

Los