Encyklopedie dějin města Brna

Ondřej Sekora

    Ondřej Sekora


    • * 25.9.1899 Brno-Královo Pole – † 4.7.1967 Praha


    • novinář, malíř, ilustrátor, spisovatel; sběratel brouků; sportovec, zakladatel čs. ragbyového sportu


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • nej...

      Československo: první přeložil do češtiny pravidla hry ragby (1926)

    • zajímavé okolnosti

      V Lidových novinách v Brně se zrodila i jeho proslulá postavička Ferdy Mravence (poprvé se objevila v roce 1933), kterou sám autor považoval za nejzdařilejší svou kreslenou figurku.
      Ondřej Sekora vzpomínal v roce 1940 v Úhoru, kritické revue literatury pro mládež, že Ferdův příchod na svět nebyl snadný.
      Aby postavička mohla plnit své úkoly, potřeboval ji malíř nakreslit co nejjednodušší. Zvolil dva prvky, které mu pomohly vyjadřovat jakoukoliv situaci, v níž se Ferda Mravenec ocitl. „Ať jsem mravence postavil, jak chtěl, už jsem napřed věděl, jak mu natočím zadeček, abych jím celý jeho pohyb, celou situaci, ba i jeho výraz v obličeji zdůraznil.“ Kromě zadečku Ferdu Mravence charakterizuje puntíčkovaný šátek s cípy, které malíř podle potřeby různě natáčel.


    • bydliště

      Brno-Královo Pole:
      - Svatopluka Čecha 20
      - Brněnská + Pražská + Ugartova (Brünner Gasse + Prager Strasse + Ugartegasse) 15
      - Horní náměstí (Oberring) 9
      - Grenzgasse - Hraniční 4

      Praha XIX, Krocínova 1


    • vzdělání

      studium na gymnáziu v Brně a ve Vyškově (v septimě v roce 1918 byl odveden do vojenské služby),
      v roce 1919 absolvoval na gymnáziu ve Vyškově,
      v roce 1920 začal studovat právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, ale studia záhy přerušil a roku 1921 nastoupil do zaměstnání,
      po přechodu do Prahy v roce 1927 navštěvoval také dva roky jako externista třídu prof. Hofbauera na uměleckoprůmyslové škole v Praze

    • vyznamenání a pocty

      cena na Expo v Bruselu za knihu Uprchlík na ptačím stromě (1958),
      zasloužilý umělec (1964),
      Cena Marie Majerové za literaturu

    • jiné pocty

      v roce 1999 ke stému výročí jeho narození byla vydána stříbrná mince v hodnotě 200 Kč a přítisk k poštovní známce,
      v roce 2000 se konala v Moravské galerii v Brně výstava věnovaná životu a dílu Ondřeje Sekory, výstavu doprovodil obsáhlý katalog


    • dílo

      zobrazit Napsal a nakreslil knížky pro děti:
      - Voříškova dobrodružství - verše Edvard Valenta (1926)
      - Dobrodružství tří Billů - text Bedřich Golombek (1926)
      - Zlaté dni - verše Rudolf Těsnohlídek (1926)
      - Jak Cvoček honil pytláka (1932) - už s vlastním textem
      - Ferda Mravenec - práce všeho druhu (1936, přeprac. 1938)
      - Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
      - Ferda v mraveništi (1938)
      - Slavnost u broučků (1938)
      - Slabikář Ferdy Mravence (1939)
      - Trampoty brouka Pytlíka (1939)
      - Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
      - Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
      - Uprchlík na ptačím stromě (1943, přeprac. 1960)
      - Kronika města Kocourkova (1947)
      - Ferda cvičí mraveniště (1947)
      - Pohádka o stromech a větru (1949)
      - Jak se uhlí pohněvalo (1949)
      - Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
      - O traktoru, který se splašil (1951)
      - Malované počasí (1951)
      - Štědrý večer (1951)
      - Mravenci se nedají (1954)
      - Na dvoře si děti hrály (1955)
      - Čmelák Aninka (1959)
      - Hurá za Zdendou (1960)
      - O psu vzduchoplavci (1961)
      - Knížka Ferdy Mravence (s kapitolami Ferda Mravenec - práce všeho druhu, Ferda Mravenec v cizích službách, Ferda v mraveništi) (1962)
      - Pošta v zoo (1963) a další

      Kromě toho ilustroval kolem čtyřiceti knih jiných autorů.


    • zaměstnání

      od roku 1921 sportovní redaktor a kreslíř v Lidových novinách v Brně a v revue Salon (zde byl v roce 1922 krátce i odpovědný redaktor),
      v roce 1926 založil a sám pak redigoval také časopis Sport,
      po roce 1945 Lidové noviny; deník Práce, Dikobraz,
      Státní nakladatelství dětské knihy (jako vedoucí redaktor knižnice pro nejmenší, do roku 1954),
      poté samostatný spisovatel a ilustrátor,
      kreslil pro dětské časopisy Mateřídouška, Ohníček, Pionýr

    • odborné a zájmové organizace

      Moravská župa ragby (čestný předseda)


    • poznámky

      Redakcí Lidových novin byl poslán v roce 1924 do Francie, kde působil jako dopisovatel. Jako sportovní redaktor a zpravodaj Lidových novin se tam blíže seznámil i s tehdy u nás ještě neznámým sportem zv. ragby, který v něm vzbudil velký zájem a našel v něm i nadšeného propagátora.
      Po návratu do Brna jej proto uváděl v život v Brně, sám byl instruktorem a trenérem prvních zájemců o tento sport, přeložil jeho pravidla do češtiny, napsal o něm první příručku (Rugby, jak se hraje a jeho pravidla, Praha 1926) a zorganizoval a soudcoval u nás vůbec první ragbyové utkání 9. 5. 1926 na hřišti Moravské Slávie v Brně-Pisárkách.
      V roce 1927 opět pracoval několik měsíců v Paříži, ale po návratu z Francie už následoval hlavní redakci LN do Prahy, kam se také natrvalo přestěhoval a v roce 1930 i podruhé oženil.

      V letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein v Polsku a Osterode v Německu. Z tohoto vězeňského pobytu se zachovaly jeho - pro něj stylově typické - krásné dokumentární kresby, jež byly vydány v roce 2016 v knize Deníky Ondřeje Sekory 1944–1945 a poprvé byly představeny veřejnosti v Brně na výstavě Lidské mraveniště Ondřeje Sekory 19. 10. 2015 při příležitosti převzetí Sekorovy pozůstalosti Centrem dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně dne 3. 8. 2015.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Dotkli se Brna. Memoáry, vyprávění a hold osobnostem, které přispěli k jedinečnosti našeho města"
      "Ondřej Sekora, práce všeho druhu"
      "Osobnosti Lidových novin. Životní příběhy lidí, kteří vytvářeli nejstarší český deník (1893–1989)"
      "Matriky, Brno (městská rada). Oddaní 1923–1924"
      "Ottův slovník naučný nové doby : Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému"
      "Matriky, Brno-Královo Pole, Nejsvětější Trojice. Narození 1888–1900"
      "111 příběhů královopolských osobností"
      "Procházka Brnem. Stručný průvodce po památkách města"
      "Ondřeji Sekorovi říkají ve světě český Disney"
      "Svět Ondřeje Sekory těší už třetí generaci"


    • osoby

      Edvard Valenta
      přítel


    • partneři

      Markéta Sekorová (Kalabusová)
      sňatek: 19. 3. 1923, Brno (městská rada)
      (manželství rozloučeno zemským soudem civilním v Brně 19. 12. 1924)
      Ludmila (Lilly) Sekorová (Roubíčková)
      sňatek: 29. 11. 1930, Praha (civilní matrika), církevní sňatek 16. 6. 1939, Praha-Dejvice („sv. Matěj na Šárce“)


    • děti

      Ondřej Sekora


    • rodiče

      Ondřej Sekora
      Anna Sekorová (Racková)


    • sourozenci

      Sekora
      Anežka Šamalíková (Sekorová)
      Božena Skybová (Sekorová)
      Marie Sekorová
      Anna Höhmová (Sekorová)
      nevlastní sourozenec


    • ulice

      Grenzgasse - Hraniční
      bydliště (doloženo v roce 1906, kdy zde zemřel jeho otec) Svatopluka Čecha
      rodný dům Brněnská + Pražská + Ugartova (Brünner Gasse + Prager Strasse + Ugartegasse)
      Horní náměstí (Oberring)
      bydliště doložené v roce 1905 (dnes Mojmírovo náměstí)


    • osoba na objektech

      O. Sekora
      pamětní deska: Jakuba Obrovského 2/01


    • stavby

      Areál Ondřeje Sekory
      Jakuba Obrovského 2/2
      areál je po něm pojmenován


    • události

      19. 10. 2015
      Výstava Lidské mraveniště Ondřeje Sekory
      jemu věnována výstava
      3. 8. 2015
      Moravské zemské muzeum získalo pozůstalost Ondřeje Sekory 9. 5. 1926
      První utkání v ragby v ČSR
      zakladatel čs. ragby a čestný předseda Moravské župy ragby


    • související odkazy

      Pozvánka na literární večer věnovaný Ondřeji Sekorovi
      Výstava Lidské mraveniště Ondřeje Sekory


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 11. 07. 2016