německá

Německo, Habsburská monarchie, Rakouské císařství

V poslední vůli odkázal značné částky brněnským zdravotním a sociálním ústavům: všeobecné nemocnici 1 000 zlatých, milosrdným bratřím a klášteru alžbětinek po 500 zlatých, na založení ústavů pro hluchoněmé a pro slepé kapitál 4 000 zlatých.
Ústav slepých a hluchoněmých byl v Brně otevřen roku 1832 na předměstí Trnitá.

obchodník s kořením (Spezereyhandlung),
mnoho let pracoval v Mundyho textilní manufaktuře,
poté společník Heinricha Schmala sen. (od roku 1791) v jeho továrně na jemná sukna na brněnském předměstí Velká Nová (nyní Lidická ulice č. 16)

Jeho dobročinnost (velmi vyzdvižená v nekrologu) pramenila zřejmě i ze skutečnosti, že ztratil velmi brzy své rodiče: otce, důchodkového úředníka, ve svém prvním roce, matku ve 13 letech.
V poslední vůli si také přál prodat oděvní svršky, prádlo a nábytek a získané peníze věnovat pro právě založený Mužský spolek pro potírání pouliční žebroty.
Podle nekrologu byl společníkem Heinricha Schmala 22 let, tedy od roku 1791. Je chválen jeho tichý způsob života, velká píle a hospodárnost, takže jeho majetek rostl a jeho obchodní dům se dostal mezi nejvýznačnější v Brně („zu einem der ersten Handlungshäuser Brünns emporschwangen“).
Byl patrně svobodný a bezdětný.

zobrazit

Josef Schmal
společníci v textilním podnikání Heinrich Schmal ml.
společníci v textilním podnikání Heinrich Schmal st.
společníci v textilním podnikání

Anton Esch (Ess)

Menš, Jord