česká

Rakousko-Uhersko

V legiích podporoval ve své rotě kulturní činnost. Jako zpěvák zakládal pěvecký kroužek. Ještě za pobytu 5. pluku na Ukrajině byl zřízen šachový klub, vycházel časopis roty (redaktor Pospíšil).

ubit bolševiky

Brno, náměstí Svobody

reálka v Brně,
abiturientský obchodní kurs v Brně

Osobním věstníkem MNO č. 56, roč. VI z 21. 7. 1923 jmenován z poručíka (podporučíka ruských legií) na kapitána dnem 16. 7. 1918

bankovní úředník

pokroková strana

Sokol

na lesním hřbitůvku u vsi Ziňkovky, Imanský újezd, Přímořská oblast (jako jediný Čechoslovák)

Domovská obec: Brno.
V legiích osobní číslo 21 594.
Do Brna se přistěhoval s rodiči a absolvoval zde středoškolská studia. Účastnil se života českého Brna, v legiích vzpomínal na sokolský slet v roce 1914 (jako člen Sokola zde snad i cvičil? - Menš).
V rakousko-uherské armádě praporčík 8. pěšího pluku. Zajat: 1. 2. 1915, Čerteš. Do legií se přihlásil v Jekatěrinburku. Do čs. legie v Rusku zařazen 1. 8. 1916. Nejdříve zařazen k 1. střeleckému pluku. Později převeden pod pravomoc generála Červinky do skupiny důstojníků pro formování čsl. jednotek v Bělgorodě. K 5. střeleckému pluku v hodnosti podporučíka přeložen v červnu 1917 jako mladší důstojník 2. roty, později stanoven zatímním velitelem právě utvořené 8. roty.
U vojáků oblíben pro své demokratické jednání. Křest ohněm prodělala 8. rota u Nikolsku Ussurijského. Velké hrdinství prokázala 8. rota u městečka Spasskoje. Dne 16. 7. 1918 při bojích, kdy 8. rota neměla dostatečné technické vybavení, se rozdělila na dvě části a obsadila nevýhodné postavení mezi železniční tratí a vesnicí Chvalinka. Zejména ta část roty, vedená Petrem Hadravou, se stala cílem tvrdého útoku bolševiků, kteří měli velkou početní převahu.
Přesné okolnosti zajetí Hadravy nejsou známy: podle jedné verze byl při ústupu zadržen ve vesnici obyvateli a vydán bolševikům, podle jiného svědectví si při přeskakování plotu vymkl nohu a bolševici ho dopadli. Byl odvlečen do bolševického vlaku, podroben mučení, nakonec zabit ranou bodáku do krku. Jeho mrtvola vyhozena asi jednu verstu (přibližně 1 067 metrů) za stanicí Svjagino z vlaku.

Životní osudy včetně tragického konce jsou vylíčeny podle osobního svědectví Jana Papouška, jeho blízkého spolubojovníka a přítele. V další uvedené literatuře jsou drobné rozdíly.

Jan Papoušek
přítel v ruské legii

náměstí Svobody
tehdy Velké náměstí (bydlel zde s rodiči v domě „Čtyř mamlasů“)

mapa

Menš