Prof. PhDr. Jan Uher

* 28.1.1891 Prostějov (okres Prostějov) – † 27.10.1942 Berlín, Plötzensee (Německo)


pedagog, psycholog, sociolog, profesor FF MU v Brně, předseda České obce sokolské; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

zakladatel vztahů s pedagogickými institucemi v USA


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Prostějov, Liechtensteinská 1 (rodný dům),
Vejšovice na Hané,
Prostějov,
Kostelec na Hané,
Praha-Bubeneč, Kazaňská 452,
Brno, Rudišova 6 (1930–1942)


čestný občan

čestný občan Vejšovic na Hané in memoriam


vzdělání

gymnázium v Prostějově (1910 maturita),
1910–1911 absolventský kurz na Českém ústavu ku vzdělání učitelů v Brně,
1919–1921 obor filozofie-český jazyk na FF UK v Praze (1921 rigorózum),
1925 habilitace v Brně, 1935 mimořádný profesor,
1937 řádný profesor FF KU v Bratislavě,
absolvoval mnoho studijních cest (Rakousko, Německo, Francie, Belgie, Švýcarsko, Polsko, Jugoslávie, USA)


vyznamenání a pocty

Československý válečná kříž 1939 in memoriam (1945),
Řád Tomáše Garrigue Masaryka II. třídy in memoriam (1992)


jiné pocty

člen ČAVU in memoriam 11. 3. 1947,
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v Praze v budově Tyršova domu,
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace v gymnáziu v Prostějově, Kollárova 3


dílo

Zakladatel moderní pedagogiky.
Jiří SEDLÁK, Jan Uher - bibliografie. Brno 1971.


zaměstnání

1911–1914 učitel obecné školy ve Vejšovicích,
1914 učitel v Prostějově,
1918–1919 odborný učitel měšťanské školy v Kostelci na Hané,
1919–1922 osobní knihovník T. G. Masaryka,
1922–1924 referent ministerstva školství,
1925–1935 středoškolský profesor Učitelského ústavu ženského v Praze a Státního mužského a Státního ženského ústavu učitelského v Brně,
1935 mimořádný profesor pedagogiky FF MU v Brně,
1937–1938 profesor Univerzity Komenského v Bratislavě,
pedagogický ředitel Státní pedagogické akademie v Bratislavě


politická orientace

masarykovec, člen protinacistického odboje Obrana národa


odborné a zájmové organizace

předseda pražského Reformního školského sboru,
předseda České obce sokolské,
místopředseda hnutí Nových škol v ČSR,
Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I),
zakladatel Volného pedagogického sdružení,
organizátor Všeslovanského sjezdu pro výzkum dítěte,
člen Českého Červeného kříže,
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně,
člen mnoha redakčních rad


poznámky

Dne 20. 11. 1939 byl pro účast v odbojové organizaci Obrana národa (politická skupina) zatčen, vězněn nejdříve v Mozartově ulici v Brně, poté na Špilberku a v Kounicových kolejích.
Koncem ledna 1940 byl transportován do vězení ve Vratislavi, odkud pocházejí jeho poslední dopisy a práce, odtud roku 1941 převezen do Diez an der Lahn a do Berlína-Alt Moabitu. Souzen 9. června 1942, v den, kdy se v Berlíně konal pohřeb R. Heydricha, odsouzen k trestu smrti. Rozsudek vykonán v Plötzensee v předvečer státního svátku bývalé ČSR. Popraven spolu s Jaroslavem Skryjou, Antonínem Slavíkem a Josefem Jarošem. Duchovní, který jej doprovázel na cestě k popravišti, svědecky potvrdil, že nepoznal tak statečného a se smrtí vyrovnaného člověka.



pojmenované ulice

Jana Uhra (Veveří)


prameny, literatura

zobrazit


osoby

Josef Jaroš
společně popraveni Antonín Lange
přítel Jaroslav Skryja
společně popraveni Antonín Slavík
společně popraveni


partneři

Milada Uhrová (Nedělníková)
sňatek: 10. 12. 1921, Praha




ulice

Rudišova
bydliště v letech 1930–1942


osoba na objektech

oběti okupace FF MU
pamětní deska: Arne Nováka 1/01 oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01 uctění památky oběti okupace - J. Uher
jiná realizace: Rudišova 6/01


události

17. 9. 2014
Umístění dalších tzv. „Stolpersteine“ v Brně
jeho jméno je uvedeno na jednom z kamenů
23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I


související odkazy

Čerm


Aktualizováno: 11. 01. 2017