česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

na následky věznění

Podolí čp. 13 (rodný dům),
Brno, třída Legionářů 35,
Brno-Královo Pole, Svatopluka Čecha 86

obecná škola v Bobrové,
reálné gymnázium (Nové Město na Moravě, poté rok v Břeclavi, dokončil 1911 ve Velkém Meziříčí),
Kurz pro důstojníky generálního štábu (1920),
Válečná škola v Praze (studium ukončil v září 1923)

Řád sv. Anny III. stupně s meči a mašlí (udělen 1919),
Medaile za chrabrost Milana Obiliče zlatá (udělena 1923)
Pamětní medaile za osvobození a sjednocení Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (udělena 1923),
Pamětní válečný kříž 1916–1918 (udělen 1923),
Řád sv. Vladimíra 4. třídy s meči a mašlí (udělen 1919),
Československý Řád Sokola s meči (udělen 1919),
Československý válečný kříž 1914–1918 (udělen 1921),
Mezispojenecká medaile vítězství (udělena 1923),
Revoluční medaile (udělena 1923)

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce legionářů v obci Podolí (odhalena 9. 10. 2011)

voják z povolání (brigádní generál),
mj. důstojník velitelství divize 6 v Brně,
podnáčelník štábu ZVV v Brně (od dubna 1928),
velitel praporu Pěšího pluku 10 v Brně (od října 1929)

Horní Bobrová (okres Žďár nad Sázavou)

Podrobně je jeho působení v legiích a následná vojenská kariéra v čs. armádě vylíčena v textu Radima Chrásta (-Menš).
V rakousko-uherské armádě kadet 28. pěšího pluku. Zajat: 24. 8. 1915, Lubartov. Přihlášení do legií: 4. 7. 1916, Galič. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 3. 1917, 2. střelecký pluk, vojín. Účastnil se mimo jiné bitvy u Zborova, bojů o Troick, Nižnij Tagil. Konec v legiích 22. 7. 1920, poslední útvar: technický oddíl důstojnické školy, poslední hodnost: kapitán. Po tragické smrti Miroslava Nováka převzal velení nad důstojnickou technickou školou ve Vladivostoku.
Po návratu do vlasti pokračoval ve službě v čs. armádě, v roce 1928 doložen v hodnosti podplukovníka generálního štábu. Ve výslužbě od 1. 11. 1938.
Za nacistické okupace se zapojil do odboje (Obrana národa Luža), gestapem zatčen v prosinci 1939. Propuštěn sice na začátku roku 1940, ale zůstal pod dohledem gestapa. Proto se přestěhoval na rodnou Vysočinu do Bobrové. Začátkem roku 1941 opětovně zatčen, v Brně byl podroben tvrdým výslechům, na následky výslechů zemřel. Příčinou úmrtí flegmona (hnisavý zánět podkoní tkáně). Zemřelý byl převezen k pohřbení do Horní Bobrové, pohřeb se konal 18. 7. 1941 (čtvrtý den povolen).

zobrazit

Eugene Gabriel Billaudeau
Eugene Billaudeau byl spolu s manželkou svědkem sňatku Bonifáce Káni Jarmila Judith Henriette Billaudeau
Jarmila Billaudeau byla spolu s manželem svědkem sňatku Bonifáce Káni Vojtěch Boris Luža
přítel Miroslav Novák
B. Káňa převzal po tragické smrti M. Nováka velení důstojnické technické školy ve Vladivostoku

Božena Káňová (Trojanová, rozloučená Suchá)
sňatek: 21. 6. 1928, Brno (Městská rada)

Josef Káňa
Anna Káňová (Večeřová)

Josef Káňa

Svatopluka Čecha
bydliště třída Legionářů
bydliště doložené v roce 1928 (dnes třída kpt. Jaroše) Vídeňská
místo úmrtí v nemocnici Milosrdných bratří

mapa

Menš