česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

popraven

Bohunice čp. 11 (rodný dům, dnes neexistuje),
Brno, Dornych 25a

vyučil se řezníkem

Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (1946)

vlastnil řeznictví v Brně ve Veveří ulici č. 52

Sokol Brno I

Na začátku okupace se zapojil do činnosti organizace Obrana národa, podílel se na zajišťování ilegálních odchodů našich vlastenců do zahraničí, kde by se pak přihlásili do boje proti nacismu.
Často jezdil do Prahy, při návratu dne 14. 3. 1940 byl na brněnském nádraží zatčen. Nejdříve vězněn v Brně na Špilberku, poté ve Vídni, převezen do Norimberku, kde byl odsouzen na 10 let káznice (Zuchthaus). Odtud byl poslán k výkonu trestu do Steinu v Rakousku. Zde se stal na samém konci války jednou z obětí masakru, při které příslušníci SS postříleli celkem 386 politických vězňů. Mezi nimi byli i Jaroslav Neužil a Josef Fikr.

V káznici ve Stein an der Donau bylo koncem války kolem 1900 vězňů, z části kriminálních, z části politických. Političtí vězni, účastníci protinacistického odboje, byli Rakušané, Češi, Slováci, Francouzi, Němci, Chorvati, Slovinci, Poláci a Řekové. Blížila se fronta, v káznici bylo málo jídla, proto se velitel Dr. Franz Kodré rozhodl politické vězně propustit.
Dne 6. 4. 1945 v 6 hodin ráno začalo vydávání osobních věcí a civilního oblečení vězňům. Kolem 10. hodiny začaly káznici opouštět menší skupinky osvobozených vězňů. V obci Hadersdorf am Kamp se jedna skupinka zeptala na cestu do Vídně, nešťastnou náhodou se ptali příslušníka místní skupiny NSDAP. Ten zalarmoval příslušníky SS, kteří v obci pobývali, že došlo ve Steinu ke vzpouře vězňů. Příslušníci SS v káznici postříleli ty politické vězně, kteří se zde ještě nacházeli, popraven byl i velitel Kondré a další vězeňští úředníci. Mezitím probíhal doslova „hon“ na vězně, kteří již káznici opustili, zejména v okolí obce Haderdorf. Dne 7. 4. 1945 proběhla poprava u zdi místního hřbitova; vězni si museli vykopat hrobovou jámu, postříleno bylo 61 politických vězňů, z nichž se později podařilo identifikovat 24 mužů (jedním z nich byl i Čech František Vranka * 16. 9. 1875, pekařský pomocník, který však žil ve Vídni, odsouzen na 5 let káznice za protinacistické výroky).
Exhumace proběhla v době od 6. 3. do 26. 4. 1946 za účasti ohledací komise z Vídně, část popravených v Haderdorfu byla převezena do Vídně a jejich těla byla pohřbena na Ústředním hřbitově města Vídně ve skupině 40, v hromadném hrobě, označeném pamětní deskou.
Vězni postřílení na nádvoří káznice ve Steinu byli pohřbeni do masového hrobu přímo v káznici. Jejich exhumace proběhla od 9. do 20. 1. 1950. Podařilo se identifikovat (podle známek s čísly, které vězni dostali pro případ leteckého náletu na káznici) z 321 mužů pouze 110 popravených, mezi nimi byli i Jaroslav Neužil a Josef Fikr (exhumováni 12. 5. 1950). Ostatky vězňů byly převezeny na Ústřední hřbitov města Vídně a zde uloženy do společného hrobu.
„Masakr v káznici Stein (Massaker im Zuchthaus Stein)“, jak je tragédie označována, měl celkem 386 obětí, jejich památku připomíná pomník na hřbitově ve Steinu.
Viníci masakru z řad civilního obyvatelstva byli po válce souzeni, vyneseny a vykonány byly čtyři rozsudky smrti, ovšem přímé aktéry masakru z řad SS se nikdy nepodařilo vypátrat a potrestat.

Neužilova (Bohunice)

zobrazit

Josef Fikr
spolupráce v odboji, společně zahynuli

Anna Neužilová (Vršková)
sňatek: 15. 1. 1922, Brno-Staré Brno (kostel Nanebevzetí Panny Marie)

Martin Neužil
Juliána Neužilová (Klosová)

Dornych
bydliště doložené v roce 1922

oběti druhé světové války
pomník: Rybnická 2/01

MJ, Menš, Kopin