František Heinz (Heinc)

* 3.6.1897 Brno-Slatina – † 27.8.1941 Brno

válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Účastnil se pálení dokumentů na českém policejním ředitelství v Brně před 15. 3. 1939. Proto byl gestapem zatčen a prodělal těžké výslechy. Měl být snad pro nemoc propuštěn domů a když se měl znovu do vězení vrátit, spáchal sebevraždu zastřelením.

příčina úmrtí

„tragickou smrtí“

bydliště

Brno-Slatina, Budínská 31

vzdělání

obecná škola ve Slatině,
měšťanská škola v Židenicích,
vyučen soustružníkem (2. 8. 1912 – 2. 8. 1915 v 1. Brněnské strojírně),
při učení navštěvoval 2 ročníky pokračovací školy v české reálce na Křenové ulici a 1 ročník v německé reálce v Řeznické ulici

zaměstnání

soustružník v 1. Brněnské strojírně (do 1. světové války a po návratu z války do 30. 11. 1926),
státní služba (policista, posledně štábní strážmistr)

politická orientace

národně-socialistická strana

odborné a zájmové organizace

Sokol

hrob

Slatinský hřbitov, Šlapanická

poznámky

Do první světové války narukoval jako vojín 8. pěšího pluku rakousko-uherské armády do Korčáku v Uhrách, po výcviku přidělen k 35. pěšímu pluku ve Stoličním Bělehradě. Odtud odjel 26. 2. 1917 na ruskou frontu. Zajat 18. 6. 1917 u obce Koňuchy. V zajetí v táboře v Darnici.
Do legie se zde přihlásil 26. 6. 1917, do čs. legie v Rusku zařazen 28. 7. 1917, 1. střelecký pluk, vojín. Prodělal ústup přes Kyjev, boje přes řeku Dněpr a další až do konce února 1919. Jako soustružník byl přidělen 3. 3. 1919 k vojenskému technickému instruktorovi čs. vojska v Čeljabinsku a 1. 4. odvelen do topíren v Nižním Udinsku, kde pracoval na opravě lokomotiv. Později pracoval jako kancelářský pracovník ve funkci zástupce šikovatele samostatné strojní roty.
Do vlasti se vracel 32. transportem na lodi THOMAS kolem jižních břehů Asie a Suezským průplavem do Terstu. Repatriačním vlakem přijel 14. 8. 1920 do Pardubic. Demobilizován 5. 1. 1921 v Brně.
Za okupace zatčen hned po 15. březnu 1939, měl být velmi trýzněn při výsleších. Propuštěn, ale měl být snad znovu zatčen, před zatčením spáchal sebevraždu.

prameny, literatura

zobrazit

Www stránky

"Databáze příslušníků padlých ve službě"

Archivní pramen

"Matrika narozených, Brno-Líšeň, sv. Jiljí 1884–1899"

Ostatní literatura

"Třetí knížka o Slatině"

"Druhá knížka o Slatině"

"Brněnští občané v boji proti fašismu"

Monografie

"Příběhy brněnských hřbitovů"