PhDr. Guido Glück

* 7.1.1882 Barco (Itálie) – † 15.8.1954 Brno


spisovatel, básník, dramatik, libretista, režisér, žurnalista, překladatel, vydavatel, antifašista


národnost

německá


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

V letech 1940–1942 došlo k pravděpodobně zinscenovanému soudnímu procesu o určení otcovství s Židem Jaromírem Fuchsem, synem Glückovy přítelkyně Zdenky Fuchsové. Guido Glück se jako Němec prohlásil před protektorátními úřady za Fuchsova skutečného otce a pokusil se ho tak zachránit před koncentračním táborem.


bydliště

Brno (1885):
- Gorkého 13
- Čápkova 1


vzdělání

1882–1900 První německé gymnázium v Brně,
Univerzita ve Vídni a Grazu, promován doktorem filozofie


dílo

zobrazit


zaměstnání

1904–1910 profesor na gymnáziu v Břeclavi,
1910–1925 profesor na Masarykově německém gymnáziu v Brně,
1923–1933 dramaturg a režisér německého divadla v Brně,
1943–1945 jazykové kurzy němčiny


hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 68, hrob č. 385–386


poznámky

Narodil se v italské Barce, ale jeho otec pocházel ze Znojemska a matka, rozená Roháčková, z Brna. Rodina se v roce 1885 vrátila z Itálie do Brna, kde začal navštěvovat německé gymnázium, později studoval germanistiku ve Vídni a Štýrském Hradci.
V letech 1904–1910 vyučoval němčinu, latinu a řečtinu na břeclavském gymnáziu. Své zkušenosti zúročil ve svém prvním románu "Der goldene Boden" (1912), i v tom následujícím "Der weite Weg" - Glück v nich popisoval národnostní problematiku smíšeného města.
V roce 1910 se vrátil do Brna, kde se stal profesorem na německém gymnáziu.
Po vzniku Československa se stal spoluzakladatelem německé divadelní společnosti a současně založil divadelní časopis "Die Rampe". Jako divadelní kritik publikoval v mnoha novinách. V letech 1922–1932 působil ve funkci divadelního dramaturga a režiséra, je autorem mnoha inscenací a her. V roce 1939 odešel do ústraní, po 2. světové válce zůstal v Brně (In: Lexikon...).
Do ústraní odešel již ve 30. letech, opustil společenské dění, ale pomáhal německým emigrantům, kteří prchali z Německa před nacismem a našli dočasné útočiště i v Brně.
V době Protektorátu výrazněji literárně nevystupoval, působil jako učitel němčiny na několika brněnských úřadech. To mu paradoxně velmi pomohlo v poválečných letech; dle doložených tvrzení tehdejších Glückových studentů jejich pedagog namísto výuky v hodinách často odvážně kritizoval nacistický režim a předpovídal jeho brzký konec. Jako oficiálně uznaný antifašista směl po skončení 2. světové války zůstat v Brně.
(Velmi podrobné údaje k životopisu PhDr. G. Glücka a jeho fotografii doplnil 7. 2. 2010 pro naši encyklopedii pan Jiří Skoupý, děkujeme.)




osoby

partneři



ulice

Čápkova
bydliště Gorkého
bydliště


osoba na objektech

G. Glück
pamětní deska: Janáčkovo náměstí 2a/02


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

4. 10. 2017
Odhalení pamětní desky Guido Glückovi
jemu odhalena pamětní deska


související odkazy

Jbre, Menš


Aktualizováno: 15. 08. 2020