Encyklopedie dějin města Brna

Guido Glück

    PhDr. Guido Glück


    • * 7.1.1882 Barco (Itálie) – † 15.8.1954 Brno


    • spisovatel, básník, dramatik, libretista, režisér, žurnalista, překladatel, vydavatel, antifašista


    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      V letech 1940–1942 došlo k pravděpodobně zinscenovanému soudnímu procesu o určení otcovství s Židem Jaromírem Fuchsem, synem Glückovy přítelkyně Zdenky Fuchsové. Guido Glück se jako Němec prohlásil před protektorátními úřady za Fuchsova skutečného otce a pokusil se ho tak zachránit před koncentračním táborem.


    • bydliště

      Brno (1885):
      - Gorkého 13
      - Čápkova 1


    • vzdělání

      1882–1900 První německé gymnázium v Brně,
      Univerzita ve Vídni a Grazu, promován doktorem filozofie


    • dílo

      zobrazit - Časopis Die Rampe. Blätter des Vereins zur Förderung deutscher Theater- u. Musikpflege, Brünn, 1918–1920.

      - Básnická sbírka Anteil und Schicksal, 1928.

      - Opera Ikdar. Musik von Joseph Gustav Mraczek, 1919.

      - Román Der goldene Boden. Prochaska, Teschen, 1912.

      - Čítanka Lesebuch für deutsche Mittelschulen. Brünn, 1922.

      - Studie Kotzebues „Schutzgeist“ und seine Bearbeitung von Goethe. Lundenburg, Verlag des Communal-Gymnasiums, 1907.

      - Studie Goethes Dramaturgie. Zusammengestellt von Guido Glück. Brünn Bühnenbund in der Tschechoslowakischen Republik, 1932.


    • zaměstnání

      1904–1910 profesor na gymnáziu v Břeclavi,
      1910–1925 profesor na Masarykově německém gymnáziu v Brně,
      1923–1933 dramaturg a režisér německého divadla v Brně,
      1943–1945 jazykové kurzy němčiny


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, sk. 68, hrob č. 385–386


    • poznámky

      Narodil se v italské Barce, ale jeho otec pocházel ze Znojemska a matka, rozená Roháčková, z Brna. Rodina se v roce 1885 vrátila z Itálie do Brna, kde začal navštěvovat německé gymnázium, později studoval germanistiku ve Vídni a Štýrském Hradci.
      V letech 1904–1910 vyučoval němčinu, latinu a řečtinu na břeclavském gymnáziu. Své zkušenosti zúročil ve svém prvním románu "Der goldene Boden" (1912), i v tom následujícím "Der weite Weg" - Glück v nich popisoval národnostní problematiku smíšeného města.
      V roce 1910 se vrátil do Brna, kde se stal profesorem na německém gymnáziu.
      Po vzniku Československa se stal spoluzakladatelem německé divadelní společnosti a současně založil divadelní časopis "Die Rampe". Jako divadelní kritik publikoval v mnoha novinách. V letech 1922–1932 působil ve funkci divadelního dramaturga a režiséra, je autorem mnoha inscenací a her. V roce 1939 odešel do ústraní, po 2. světové válce zůstal v Brně (In: Lexikon...).
      Do ústraní odešel již ve 30. letech, opustil společenské dění, ale pomáhal německým emigrantům, kteří prchali z Německa před nacismem a našli dočasné útočiště i v Brně.
      V době Protektorátu výrazněji literárně nevystupoval, působil jako učitel němčiny na několika brněnských úřadech. To mu paradoxně velmi pomohlo v poválečných letech; dle doložených tvrzení tehdejších Glückových studentů jejich pedagog namísto výuky v hodinách často odvážně kritizoval nacistický režim a předpovídal jeho brzký konec. Jako oficiálně uznaný antifašista směl po skončení 2. světové války zůstat v Brně.

      (Velmi podrobné údaje k životopisu PhDr. G. Glücka a jeho fotografii doplnil 7. 2. 2010 pro naši encyklopedii pan Jiří Skoupý, děkujeme.)


    • obrazy

      img9640.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Ph.Dr. Guido Glück - umělec, občan a člověk"
      "Errinerung an Guido Glück"
      "Drehschreibe Brünn. Katalog zur Ausstellung"
      "Ein gerechter Kampf für nationale Interessen? Zu zwei Romanen der Brünner Autoren Karl Wilhelm Fritsch und Guido Glück"
      "Zlaté dno; O Češích a Němcích před osmdesáti lety"
      "Lexikon bedeutender Brünner Deutscher 1800–2000 : ihr Lebensbild, ihre Persönlichkeit, ihr Wirken : hier werden Bürger und Bürgerinen dieser Stadt vorgestellt, die in ihr oder in ihrer Umgebung geboren und groß wurden; auch solche, die zuzogen und in ihr Heimat oder Berufserfolg fanden: Berühmte und Bedeutende, Ausgezeichnete und Verdienstvolle, Bekannte und weniger Bekannte"


    • osoby

      Joseph Gustav Mraczek
      spolupracovník


    • partneři

      Emmy Schwarzová


    • děti

      Jaromír Fuchs


    • rodiče

      Anna Glück (Roháčková)
      Johann Glück


    • ulice

      Čápkova
      bydliště Gorkého
      bydliště


    • osoba na objektech

      G. Glück
      pamětní deska: Janáčkovo náměstí 2a/02


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      4. 10. 2017
      Odhalení pamětní desky Guido Glückovi
      jemu odhalena pamětní deska


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Jbre, Menš


Aktualizováno: 05. 10. 2017

Guido Glück. Fotografii poskytl pan Jiří Skoupý, děkujeme.